Čínské firmy nutí zaměstnance trénovat vlastní AI náhrady. Ti se začínají bránit sabotáží

Představte si, že vám šéf řekne: zdokumentuj svou práci tak, aby ji mohl dělat robot. Přesně to se děje v čínských technologických firmách. Zaměstnanci mají detailně popsat své pracovní postupy, aby z nich vznikli AI agenti schopní je nahradit. Někteří se ale rozhodli vzdorovat — a jejich sabotážní nástroj nasbíral pět milionů lajků.

V čínském technologickém sektoru se odehrává experiment, který by mohl definovat budoucnost práce po celém světě. Zaměstnanci tamních firem dostávají od svých nadřízených neobvyklý úkol: podrobně zdokumentovat každý aspekt své práce — od rozhodovacích procesů přes komunikační návyky až po drobné zvyklosti v odpovědích kolegům. Cílem není audit ani zlepšení efektivity. Cílem je vytvořit AI agenta, který je dokáže nahradit.

Podle investigativní reportáže MIT Technology Review z 20. dubna 2026 jde o rostoucí trend, který vyvolává nejen technické, ale i hluboce lidské otázky. A jako první na světě na něj reagují právě ti, kterých se to týká nejvíc — sami zaměstnanci.

Colleague Skill: když se vtip promění v firemní strategii

Všechno začalo projektem s ironickým názvem Colleague Skill na platformě GitHub. Jeho autor, inženýr Tianyi Zhou ze Šanghajské laboratoře umělé inteligence, ho původně vytvořil jako satirický komentář k automatizační horečce v čínském tech sektoru. Nástroj sliboval, že dokáže destilovat dovednosti a osobnostní rysy kolegů a přetvořit je v AI agenta.

Jenže vtip se rychle přeměnil v realitu. Colleague Skill importuje konverzace a dokumenty z aplikací Lark a DingTalk — dvou nejrozšířenějších pracovních platforem v Číně — a generuje z nich podrobné návody zachycující pracovní postupy, rozhodovací vzorce a dokonce i komunikační styl zaměstnanců. Projekt se stal virálním na čínských sociálních sítích a firmy ho začaly brát vážně.

Sedmadvacetiletá Amber Li, technická pracovnice ze Šanghaje, nástroj vyzkoušela na svých kolezích. Výsledek ji překvapil: Zachytí i drobné zvyklosti dané osoby — způsob, jakým odpovídá, interpunkční návyky, dokonce tón komunikace. Pro firmy, které hledají cestu k automatizaci, to není jen technická zajímavost. Je to recept na vytvoření digitálního dvojníka jakéhokoli zaměstnance.

Recept na vlastní nahrazení: dokumentuj, automatizuj, odejdi

Mechanismus je překvapivě přímočarý. Zaměstnanec dostane pokyn popsat svůj pracovní postup krok po kroku. Z této dokumentace pak nástroje jako Claude Code nebo OpenClaw vytvoří autonomního AI agenta schopného provádět stejné úkoly bez lidského zásahu. Firma tak získá nejen fungujícího agenta, ale i podrobnou mapu know-how, které dosud existovalo pouze v hlavách zaměstnanců.

Hancheng Cao, odborník na AI a pracovní trh z americké Emory University, upozorňuje na skrytý rozměr celé praxe: Firmy nezískávají jen interní zkušenosti s těmito nástroji. Získávají také bohatší data o expertize zaměstnanců, jejich pracovních postupech a rozhodovacích vzorcích. Jinými slovy — i když samotný AI agent nebude dokonalý, firma si uchovává institucionální znalosti, které by jinak odešly se zaměstnancem.

Anonymní softwarový inženýr, který se MIT Technology Review svěřil pod podmínkou zachování anonymity kvůli obavám o zaměstnání, popsal své pocity z celého procesu: celá věc působila redukčně — jako by jeho práce byla zploštěna do modulů způsobem, který ho činí snadněji nahraditelným.

Pět milionů lajků pro sabotáž: odpor přichází zevnitř

Ne všichni zaměstnanci přijali roli poslušných dokumentátorů vlastní nahraditelnosti. Šestadvacetiletý Koki Xu, produktový manažer z Pekingu s právnickým vzděláním, se rozhodl odpovědět kódem. Dne 4. dubna 2026 publikoval na GitHubu nástroj nazvaný anti-distillation — sabotážní software navržený tak, aby zmařil proces vytváření AI agentů z pracovních postupů.

Nástroj nabízí tři režimy sabotáže: lehký, střední a těžký. V praxi přeformuluje dokumentaci pracovních postupů do generického, nepoužitelného jazyka, který sice vypadá smysluplně, ale AI agent z něj nevytvoří nic funkčního. Xu vysvětlil svou motivaci: Původně jsem uvažoval, že napíšu komentář. Ale rozhodl jsem se, že bude účinnější vytvořit něco, co problému přímo čelí.

Video, ve kterém Xu svůj nástroj představuje, nasbíralo na čínských platformách přes 5 milionů lajků. Reakce veřejnosti ukázala, jak hluboce téma rezonuje. Jeden uživatel sítě Rednote se posměšně vyjádřil, že chladné rozloučení se dá přeměnit na teplé tokeny — s narážkou, že kdo automatizuje kolegy jako první, prodlouží si vlastní pracovní jistotu.

Co to znamená pro české firmy

Čínský experiment předznamenává debatu, která čeká i české podnikatele. Otázka už není, zda AI dokáže nahradit určité pracovní pozice — ale jak tento přechod provést tak, aby nepoškodil firemní kulturu, loajalitu zaměstnanců a kvalitu výstupů.

Transparentnost je základ. Firmy, které automatizaci provádějí skrytě nebo manipulativně, riskují ztrátu důvěry a odchod klíčových lidí. Zaměstnanci, kteří cítí, že jejich práce je destilována bez jejich souhlasu, budou sabotovat — ať už aktivně, nebo pasivně.

Know-how management je strategická výhoda. Dokumentace pracovních postupů má smysl bez ohledu na AI. Firmy, které systematicky zachycují expertizu svých lidí, jsou odolnější proti fluktuaci. Zároveň platí, že AI agent nenahradí kreativitu a úsudek. I nejlepší AI dvojník zachytí rutinní úkoly a komunikační vzorce. Strategické rozhodování, kreativní řešení problémů a budování vztahů zůstávají lidskou doménou.

Právní a etické otázky nejsou vyřešeny. Kdo vlastní pracovní postupy — zaměstnanec, nebo firma? Má zaměstnavatel právo vytvořit AI dvojníka konkrétního člověka? Česká a evropská legislativa na tyto otázky zatím nemá jasné odpovědi.

Necítím, že by moje práce byla bezprostředně ohrožená. Ale cítím, že moje hodnota je degradována, a nevím, jak se s tím vypořádat. — Amber Li, technická pracovnice ze Šanghaje pro MIT Technology Review

Amber Li ve svém závěrečném zamyšlení pojmenovala pocit, který sdílejí miliony pracovníků po celém světě. Nejde jen o strach ze ztráty zaměstnání. Jde o hlubší otázku: jakou hodnotu má lidská práce ve světě, kde se dá každý proces rozložit na tokeny a delegovat algoritmu?

Pro české podnikatele je klíčové poučení jasné: automatizace prostřednictvím AI agentů přichází rychleji, než většina firem očekává. Způsob, jakým ji zavedete — s respektem k lidem, nebo bez něj — rozhodne o tom, zda vám pomůže růst, nebo zda vám odejdou ti nejlepší dřív, než stačíte jejich znalosti zachytit.