Zaměstnanec fintechu spálil 81 tisíc dolarů za AI tokeny za týden. Teď firmy zavádějí limity
Programátor z fintechu Slash nechal umělou inteligenci naprogramovat jednoduchou střílečku. Účet? Přes dva miliony korun za jediný týden. Případy jako tento nutí i giganty jako Uber, Walmart a Coinbase drasticky omezovat přístup zaměstnanců k AI nástrojům.
Nicolas Brilliante, vedoucí strategických vertikál v sanfranciském fintechu Slash, si minulý týden sedl k počítači a požádal umělou inteligenci, aby mu naprogramovala střílečku. Nic závratného — jednoduchá hra v prostředí připomínajícím Minecraft, kde hráč střílí postavičky s absurdními internetovými jmény jako „skibidi toilet“ nebo „tung tung tung sahur“. Výsledek pojmenoval „Brainrot Shooter“. Účet za AI tokeny, které při tom spotřeboval? 81 267 dolarů — v přepočtu přes dva miliony korun. Za jeden jediný týden.
„Byla to upřímná nehoda. Podcenil jsem své vlastní schopnosti,“ napsal Brilliante na sociální síti X, když se případ začal šířit internetem. O pár hodin později, když se jeho jméno objevilo na predikčním trhu Polymarket, přidal: „Je to šílené. Stanu se případovou studií toho, jak se AI náklady mohou vymknout kontrole?“ Odpověď zní: ano. A není v tom sám.
Konec éry tokenmaxxingu
Ještě na začátku roku 2026 panovalo ve firmách nadšení z takzvaného „tokenmaxxingu“ — filozofie, podle které čím více AI tokenů zaměstnanci spotřebují, tím produktivnější budou. Firmy zaváděly interní žebříčky spotřeby, kde ti na spodních příčkách cítili tlak používat AI více. Slovo „tokeny“ se objevilo ve 129 výsledkových konferencích amerických firem ve druhém čtvrtletí 2026, oproti 57 v předchozím kvartálu.
Jenže pak přišlo vystřízlivění. Sam Altman, šéf OpenAI, začátkem června přiznal, že ho „ohromilo“, jak rychle se konverzace kolem AI rozpočtů změnila. „Na začátku roku byli lidé s výdaji naprosto spokojení,“ řekl. „Teď jsou náklady obrovský problém.“
A nejde jen o kuriózní případ jednoho nadšeného programátora s firemní kartou. Problém s nekontrolovanými náklady na AI tokeny zasáhl celou řadu velkých korporací a nutí je přehodnocovat dosavadní přístup.
Uber vyčerpal roční rozpočet za čtyři měsíce
Uber je možná nejznámějším příkladem. Společnost s přibližně 5 000 inženýry zavedla nástroje jako Claude Code a Cursor jako standardní vybavení. Výsledek? Celý roční rozpočet na AI kódovací nástroje firma vyčerpala za pouhé čtyři měsíce. Technologický ředitel Uberu Praveen Neppalli Naga musel přiznat, že původní předpoklady o AI výdajích byly naprosto mimo realitu.
Uber nyní nastavil strop 1 500 dolarů na zaměstnance měsíčně na každý AI kódovací nástroj. Zaměstnanci dostali dashboardy pro sledování vlastní spotřeby a mohou žádat o výjimky. Je to dramatický obrat od doby, kdy firma aktivně povzbuzovala inženýry, aby AI používali co nejvíce.
Podobnou cestu zvolil Walmart. Americký maloobchodní gigant zavedl pevný počet tokenů na zaměstnance pro svého interního AI asistenta „Code Puppy“. Technologický ředitel Suresh Kumar vysvětlil, že limity mají omezit zbytečné a duplicitní požadavky a podpořit vývoj podnikových řešení místo individuálního experimentování.
Coinbase ukazuje, že to jde i jinak
Zajímavý protipříklad nabízí kryptoburza Coinbase. Firmě se podařilo snížit výdaje za AI téměř o 50 procent, přestože spotřeba tokenů rostla. Jak? Namísto plošných limitů vsadila na chytřejší infrastrukturu — lepší výchozí nastavení, inteligentní směrování úloh na vhodné modely a vylepšené cachování. Coinbase také přechází na cenově dostupnější open-source modely jako GLM 5.2 a Kimi 2.7.
„Tvrdé limity jsme nezaváděli. Devadesát jedna procent zaměstnanců nedosáhlo svých limitů,“ uvedla firma. Místo toho zpřístupnila každému vývojáři přehled jeho vlastní spotřeby a nastavila očekávání, že za utracené tokeny musí být měřitelný přínos.
Co to znamená pro české firmy
Případ Slash a vlna omezování AI spotřeby v amerických korporacích vysílají jasný signál i směrem do Evropy. České firmy, které začínají nasazovat AI kódovací nástroje nebo AI asistenty pro zaměstnance, by měly počítat s tím, že konzumní model účtování za tokeny může přinést nepříjemná překvapení.
Analytik Max Kan ze společnosti SemiAnalysis odhaduje, že zaměstnanci s ročním platem 100 000 dolarů mohou být díky AI tokenům za 10 000 dolarů ročně dvakrát produktivnější. To je skvělá návratnost. Problém nastává, když nikdo nehlídá, zda se za utracené tokeny skutečně něco užitečného vytváří — nebo zda někdo vyvíjí střílečku s internetovými memy.
Na začátku roku byli lidé s výdaji za AI naprosto spokojení. Teď jsou náklady obrovský problém. — Sam Altman, CEO OpenAI
Poučení z americké zkušenosti je trojí. Za prvé: stanovte rozpočet na AI tokeny dříve, než vám ho stanoví účetní oddělení po faktuře. Za druhé: monitorujte spotřebu v reálném čase, ne jednou měsíčně při kontrole faktur. A za třetí: investujte do optimalizace — jak ukázal Coinbase, chytřejší nastavení infrastruktury může ušetřit polovinu nákladů bez toho, abyste zaměstnancům brali nástroje z rukou.
Éra neomezeného tokenmaxxingu skončila. Nastává doba, kdy firmy musí k AI přistupovat stejně jako ke každému jinému podnikovému nákladu — s rozpočtem, měřením a jasným propojením na obchodní výsledky. Kdo to nepochopí včas, může se probudit s účtem za dva miliony korun. A jedinou střílečkou s „brainrot“ memy jako důkazem návratnosti investice.