Čínští technici trénují vlastní AI dvojníky. Někteří se bouří

V čínských technologických firmách zaměstnanci dostávají pokyn trénovat AI agenty na vlastních pracovních postupech. Open-source nástroj Colleague Skill klonuje kolegy z firemních chatů. Část pracovníků se ale bouří a vyvíjí protinástroje.

Představte si, že vám šéf řekne: nahrávej si celý pracovní den, piš si poznámky ke každému rozhodnutí a všechno to pak předej umělé inteligenci. Přesně to se dnes děje v desítkách čínských technologických firem. Zaměstnanci dostávají pokyn trénovat AI agenty na vlastních pracovních postupech — a řada z nich si uvědomuje, že vlastně cvičí svého nástupce.

Colleague Skill: open-source nástroj, který klonuje kolegy

Celý trend dostal konkrétní tvář díky projektu Colleague Skill na GitHubu. Jeho autor Tianyi Zhou, inženýr ze Shanghai Artificial Intelligence Laboratory, vytvořil nástroj, který automaticky importuje historii chatů a soubory z populárních čínských firemních aplikací Lark a DingTalk. Z těchto dat pak vygeneruje detailní manuál popisující pracovní povinnosti konkrétního kolegy — včetně jeho zvyků, komunikačního stylu a rozhodovacích vzorců.

Výsledný manuál poslouží jako instrukce pro AI agenta, který dokáže daného pracovníka napodobit. Projekt se stal virálním na čínských sociálních sítích — a vyvolal bouřlivou debatu o tom, kde končí efektivita a začíná nahrazování lidí.

Zachytí i drobné zvyky — jak přesně klonování funguje

Technologie za tímto trendem není žádná science fiction. AI agenti analyzují pracovní komunikaci, kódovací návyky, projektovou dokumentaci a denní rutinu zaměstnanců. Z těchto dat sestaví profil, který pak replikují v reálném provozu.

Amber Li, pracovnice z šanghajské technologické firmy, popsala své zkušenosti pro MIT Technology Review: „Je to překvapivě přesné. Zachytí to i drobné zvyky člověka — jak reaguje, jakou používá interpunkci.“ Právě tato úroveň detailu znepokojuje zaměstnance nejvíce. Nejde jen o automatizaci rutinních úkolů, ale o replikaci celého profesního profilu.

Manažeři v čínských firmách přitom tento proces aktivně podporují. Zaměstnanci dostávají pokyn dokumentovat vlastní workflow s cílem automatizovat co nejvíce úkonů pomocí AI nástrojů. Výsledkem je paradoxní situace: lidé, kteří svou práci dělají nejlépe a nejpoctivěji ji zdokumentují, se stávají nejsnadněji nahraditelnými.

Vzpoura zdola: programátoři vytvářejí obranné nástroje

Ne všichni zaměstnanci přijímají roli poslušného dodavatele dat. Část čínských techniků začala vyvíjet protinástroje. Koki Xu, AI produktový manažer, vytvořil software, který převádí pracovní manuály do jazyka nepoužitelného pro AI agenty — text zůstává čitelný pro lidi, ale strojově ho nelze smysluplně zpracovat.

Původně jsem chtěl napsat komentář do novin. Pak jsem si ale řekl, že bude užitečnější vytvořit něco, co se tomu aktivně postaví. — Koki Xu, AI produktový manažer

Xu dodává: „Věřím, že je důležité držet krok s těmito trendy, abychom se my, zaměstnanci, mohli podílet na tom, jak se tyto technologie používají.“ Jeho přístup reprezentuje širší hnutí — místo pasivního přijímání automatizace chtějí pracovníci aktivně formovat pravidla hry.

Bezpečnostní rizika a reakce čínské vlády

Trend klonování zaměstnanců nezůstal bez pozornosti čínských úřadů. Vládní agentury a státem vlastněné podniky varovaly své zaměstnance před instalací open-source AI nástrojů kvůli kybernetickým rizikům. Obavy se týkají zejména úniku citlivých firemních dat, nechtěného smazání důležitých souborů a ztráty kontroly nad interními procesy.

Situace v Číně přitom není izolovaná. Americký startup Mercor používá podobný model — najímá uchazeče o práci, aby trénovali AI modely, které je následně nahradí. Rozdíl je v transparentnosti: zatímco Mercor svůj záměr otevřeně komunikuje, v čínských firmách se zaměstnanci často dozvídají skutečný účel dokumentace svých postupů až zpětně.

Co to znamená pro české podnikatele

Čínský experiment s AI dvojníky je pro české firmy varováním i inspirací zároveň. Na jedné straně ukazuje, kam až může automatizace pracovních pozic zajít — a jak rychle. Na straně druhé odhaluje zásadní chybu v přístupu: pokud zaměstnancům neřeknete pravdu o tom, proč dokumentují svou práci, ztratíte jejich důvěru.

Pro české podnikatele z toho plyne několik praktických závěrů. Za prvé, dokumentace firemních procesů pomocí AI je legitimní a užitečný nástroj — ale musí probíhat transparentně. Za druhé, zaměstnanci, kteří se aktivně podílejí na automatizaci, by měli mít jistotu, že jejich role se transformuje, nikoliv zaniká. A za třetí, bezpečnostní aspekty nelze podceňovat: otevřený přístup AI agentů k firemní komunikaci a datům vyžaduje jasná pravidla a kontrolu.

Čína nám právě ukázala, jak vypadá budoucnost práce — se všemi jejími příležitostmi i pastmi. Otázka pro české firmy nezní, jestli AI agenti přijdou. Otázka zní, jestli na to budou připraveni jak manažeři, tak jejich lidé.