Osm z deseti zaměstnanců odmítá AI nástroje. Firmy přesto investují miliardy

Globální průzkum mezi 3 750 manažery a zaměstnanci odhalil propastný rozdíl mezi tím, jak vedení firem vnímá zavádění umělé inteligence, a tím, co se skutečně děje na pracovištích. Osmdesát procent pracovníků AI technologie buď aktivně obchází, nebo je vůbec nepoužívá — zatímco rozpočty na digitální transformaci rostou o 38 procent ročně.

Představte si, že vaše firma právě investovala desítky milionů korun do nejnovějších AI nástrojů. Máte licenci na Copilota, Claude, interní chatboty napojené na firemní data. Vedení slaví, IT oddělení si gratuluje. A pak se podíváte na čísla skutečného používání — a zjistíte, že většina zaměstnanců ty nástroje prostě ignoruje.

Přesně tento scénář popisuje nová zpráva State of Digital Adoption 2026 od společnosti WalkMe, dceřiné firmy SAP. Její závěry jsou alarmující: více než 54 procent zaměstnanců v posledních třiceti dnech obešlo firemní AI nástroje a práci raději udělalo ručně. Dalších 33 procent umělou inteligenci nepoužilo vůbec. Dohromady tedy osm z deseti pracovníků technologii, do které jejich zaměstnavatelé lijí rekordní sumy, buď aktivně odmítá, nebo se jí vyhýbá.

Propast mezi vedením a zaměstnanci

Nejznepokojivější zjištění průzkumu není samotné odmítání AI — je to hluboká propast mezi tím, jak situaci vidí management, a tím, co zažívají řadoví zaměstnanci. Čísla mluví jasně:

• Pouze 9 procent zaměstnanců důvěřuje AI při složitých obchodních rozhodnutích. Mezi manažery je to 61 procent — rozdíl 52 bodů.
• 88 procent vedoucích pracovníků věří, že jejich lidé mají odpovídající nástroje. Souhlasí s nimi jen 21 procent zaměstnanců — propast 67 bodů.
• 81 procent manažerů je přesvědčeno, že AI výrazně zlepšila produktivitu. Zaměstnanci přitom ztrácejí 7,9 hodiny týdně řešením digitálních problémů.

Manažeři a jejich zaměstnanci popisují zásadně odlišné firmy, shrnuje zpráva WalkMe. Dan Adika, zakladatel a šéf společnosti, se pravidelně setkává s řediteli IT oddělení a ptá se jich na jednoduchou otázku: kolik vašich lidí skutečně používá AI k smysluplné práci? Čísla jsou pod deseti procenty, říká.

Ferrari bez řidiče, paliva a silnic

Proč zaměstnanci odmítají technologii, která by jim měla ulehčit práci? Adika používá výstižnou metaforu: Představte si, že každému zaměstnanci koupíte Ferrari. Jenže oni neumějí řídit — to je problém promptování. Nemají palivo — to je kontext a firemní data. A někdy ani nejsou silnice — chybí API nebo propojení, aby AI mohla dělat to, co potřebujete.

Brad Brown, šéf technologických inovací v daňové divizi KPMG, nezávisle použil téměř stejný příměr: Je to jako s jezdcem Formule 1. Ten vůz je úžasný. Ale bez zkušeného řidiče vám moc nepomůže. Skutečnost, že dva veteráni z úplně jiných prostředí nezávisle na sobě popsali totéž, naznačuje, že jde o systémový problém, nikoli o výjimku.

Důsledky jsou vyčíslitelné. Zaměstnanci podle průzkumu ztratí ročně ekvivalent 51 pracovních dnů kvůli třecím plochám s technologiemi — to je nárůst o 42 procent oproti roku 2025. Trend přitom předtím byl pozitivní: z 43 dnů v roce 2024 klesl na 36 v roce 2025. Teprve rychlé nasazování AI nástrojů vyhnalo ztracený čas na tříleté maximum.

Generace Z: nejvíce rozpolcená

Zvláštní roli v celém příběhu hraje generace Z. Podle indexu americké zákaznické spokojenosti (ACSI) mají nejmladší pracovníci nejnižší spokojenost s AI — pouhých 69 bodů ze 100 — a přitom jsou generací, která nejvíce věří, že jim AI otevře nové finanční příležitosti. 62 procent příslušníků generace Z a mileniálů očekává, že jim AI zpřístupní finanční možnosti, které zatím nemají. Jsou kulturně znechuceni, ale ekonomicky závislí — a tento rozpor mluví méně o technologii než o tom, jak a kým je nasazována.

Technologická novinářka Kara Swisherová situaci komentovala nečekaně ostře: Lidem se AI nelíbí. Chutná jako průmyslový koláč. A já nevím, jestli z ní někdy dokážou udělat jablko. Index ACSI jí dává částečně za pravdu — celková spokojenost s AI platformami dosahuje 73 bodů ze 100, což je méně než u aerolinií, sociálních sítí i hypotečních bank.

Co to znamená pro české firmy

Průzkum WalkMe se sice zaměřoval především na americký a globální trh, ale jeho závěry jsou univerzální. České firmy, které právě zavádějí nebo plánují zavádění AI nástrojů, by měly vzít v potaz několik klíčových poznatků.

Za prvé: samotný nákup technologie nestačí. Průměrný rozpočet na digitální transformaci vzrostl meziročně o 38 procent na 54,2 milionu dolarů — přesto 40 procent těchto investic nepřináší očekávané výsledky kvůli selhání adopce. Za druhé: propast v důvěře je reálná hrozba. Pokud management slaví AI transformaci a zaměstnanci ji tiše sabotují, vzniká stínová AI ekonomika. Nejméně 45 procent zaměstnanců v posledním měsíci použilo neschválené AI nástroje a 36 procent z nich přitom pracovalo s důvěrnými firemními daty.

Problém není v schopnostech AI. Technologie se bude dál zlepšovat. Co se samo od sebe nezlepší, je lidská stránka: propast v důvěře, mezery v řízení, otázka kdo jedná, kdy a s jakými mantinely. A tento problém nezmizí tím, že AI bude chytřejší. Naopak se prohloubí. — Dan Adika, CEO WalkMe

Ekonom z Goldman Sachs přitom zjistil, že AI ušetří pracovníkům, kteří ji správně používají, průměrně 40 až 60 minut denně. Matematika je téměř symetrická: produktivita, kterou AI dává lidem, kteří ji umějí využít, je skoro přesně rovna produktivitě, kterou ničí u lidí, kteří s ní neumějí pracovat.

Poselství pro české podnikatele je jasné. Neřešte jen otázku jaký AI nástroj koupit, ale především jak zajistit, aby ho lidé skutečně používali. Investujte do školení, jasných pravidel a postupného zavádění. Protože nejdražší AI nástroj není ten, který stojí nejvíc — je to ten, který nikdo nepoužívá.