Meta chtěla nahradit 60 % zaměstnanců umělou inteligencí. Plán se za pár měsíců zhroutil

Meta pod vedením Marka Zuckerberga letos rozjela tajný Projekt OT — ambiciózní plán na nahrazení až 60 procent některých týmů umělou inteligencí. Podle rozsáhlého vyšetřování agentury Reuters se plán za několik měsíců spektakulárně zhroutil. Místo slibované produktivity přinesl bezpečnostní incidenty, vzpouru zaměstnanců a veřejné přiznání šéfa firmy, že technologie postupuje pomaleji, než čekal.

Meta pod vedením Marka Zuckerberga letos rozjela tajný Projekt OT — ambiciózní plán na nahrazení až 60 procent některých týmů umělou inteligencí. Podle rozsáhlého vyšetřování agentury Reuters se plán za několik měsíců spektakulárně zhroutil. Místo slibované produktivity přinesl bezpečnostní incidenty, vzpouru zaměstnanců a veřejné přiznání šéfa firmy, že technologie postupuje pomaleji, než čekal.

Vize z Havaje: jak Meta plánovala AI nativní firmu

Na začátku roku 2026 se vedení Meta sešlo na výročním strategickém setkání na Zuckerbergově havajském sídle. Manažeři představili vizi takzvané AI nativní společnosti, ve které budou AI agenti vykonávat většinu denní práce a malé pody lidských zaměstnanců je budou pouze dozorovat.

Plán dostal interní kódové označení Project OT — zkratka pro Organization Transformation. Podle Reuters šlo o nejradikálnější restrukturalizaci v historii firmy. Inženýři, designéři i produktoví manažeři se měli přeměnit na univerzální buildery — odborníky, kteří kombinují více rolí najednou. Střední management měl výrazně zeštíhlet a analytickou práci měla převzít takzvaná agentem asistovaná analýza.

Nejambicióznější scénáře počítaly se snížením některých týmů až o 60 procent. Kombinací propouštění, rušení otevřených pozic a odchodu méně výkonných pracovníků chtěla Meta dosáhnout alespoň takového rozsahu škrtů jako v roce 2023, kdy firma propustila čtvrtinu všech zaměstnanců.

V květnu 2026 Meta skutečně propustila přibližně 8 000 lidí. Jenže plánovaná druhá vlna propouštění v listopadu se nakonec neuskutečnila. A důvody jsou poučné pro každého, kdo zvažuje podobný krok ve vlastní firmě.

220 procent více kódu, ale jen 36 procent více funkcí

Interní data, která agentura Reuters získala, vykreslují jasný obraz: objem práce vytvořené umělou inteligencí dramaticky narostl, ale skutečná hodnota zdaleka nedosáhla očekávání.

Podle interního příspěvku technologického ředitele Meta Andrewa Boswortha z počátku června vzrostly změny kódu na interních softwarových platformách o 220 procent meziročně. Zní to impozantně — dokud se nepodíváte na druhé číslo. Změny, které skutečně vedly k novým nebo vylepšeným funkcím dostupným uživatelům, vzrostly pouze o 36 procent.

Jinými slovy: AI generovala šestkrát více kódu, než kolik se proměnilo v reálnou hodnotu pro uživatele. Zbytek tvořil digitální balast — kód, který bylo třeba validovat, integrovat, zabezpečit a udržovat. A právě tady se začaly množit problémy.

Interní dokumenty odhalily varovné signály spolehlivosti způsobené náporem AI kódu. Nekontrolovaní AI agenti podle interního příspěvku z dubna prováděli rozsáhlé, rušivé akce, které by lidé pravděpodobně neprovedli. Počet závažných technických a bezpečnostních incidentů — výpadky služeb a možné úniky dat — vzrostl o 40 procent. Čas, který zaměstnanci museli věnovat hašení těchto problémů, narostl o 70 procent.

AI dokáže organizaci neuvěřitelně zaměstnat, aniž by ji nutně učinila produktivnější. Pokud AI agent vyprodukuje desetkrát více kódu, neznamená to, že firma vytvořila desetkrát více hodnoty. Možná jen vytvořila desetkrát více materiálu, který musí někdo validovat, zabezpečit a udržovat. — Justin Greis, CEO Acceligence

Zaměstnanci se vzbouřili — a měli proč

Paralelně s Projektem OT Meta v dubnu nařídila instalaci sledovacího softwaru na počítače amerických zaměstnanců. Program zaznamenával stisky kláves a pohyby myši s cílem naučit AI agenty replikovat způsob, jakým lidé pracují s počítači.

Zaměstnanci rychle pochopili, že v podstatě trénují vlastní náhradu. Reakce byla prudká: interní komunikační kanály zaplavily stížnosti, skóre zaměstnanecké spokojenosti kleslo o 19 bodů a ve firmě začaly sílit odborové snahy.

Meta se pokusila situaci uklidnit zvýšením rozpočtu na služební cesty a společenské akce. A — to si skutečně nevymýšlím — slíbila zlepšit kvalitu svačin v kancelářských mikrokuchyňkách. Podle Reuters tento pokus o uklidnění nijak nepomohl.

V červenci 2026 Zuckerberg na interním setkání přiznal, že přecenil rychlost technologického pokroku. Řekl zaměstnancům, že trajektorie vývoje agentických systémů za poslední čtyři měsíce se nezrychlila způsobem, jaký očekával. Investice do AI agentů se podle jeho slov zatím nenaplnily.

Co si z toho odnést: poučení pro české podnikatele

Příběh Meta není jen o jedné americké technologické firmě. Je to nejdražší a nejlépe zdokumentovaná případová studie toho, co se stane, když firma uvěří marketingovému nadšení více než vlastním datům.

Sanchit Vir Gogia, hlavní analytik Greyhound Research, to shrnul přesně: Meta zaúčtovala prognózu jako kapacitu. Nejprve dokažte akci, pak rozšiřte pravomoci, a teprve poté zvažte odstranění lidské kontroly. Jinak nejde o rozhodnutí, ale o sázku.

Terra Higginson z Info-Tech Research Group dodává: Nekontrolovaní AI agenti jsou špatný nápad. Odstranění lidí je špatný nápad. Chceme, aby práce byla přehodnocena tak, aby lidská složka stále hrála roli. Nechceme snadné výstupy, chceme dobré výstupy.

Pro české podnikatele, kteří zvažují nasazení AI ve svých firmách, z toho vyplývá několik konkrétních poučení:

• Neměřte objem, měřte výstupy. Počet řádků kódu ani vyřízených tiketů nerovná se obchodní hodnotě. Ptejte se: jaký měřitelný obchodní výsledek se zlepšil díky tomu, že ho vytvořila AI?
• Nejprve pilotujte, pak škálujte. Než zrušíte pozice, prokažte, že AI spolehlivě zvládá úkoly v produkčním prostředí — ne v laboratorních podmínkách.
• Nezapomínejte na bezpečnost. Nekontrolovaní AI agenti představují reálné riziko. Výpadky služeb a úniky dat u Meta jsou jen špičkou ledovce.
• Komunikujte transparentně. Tajné plány na nahrazení zaměstnanců vedou ke ztrátě důvěry a morálky, což paradoxně snižuje produktivitu.
• AI doplňuje, nenahrazuje. Nejlepší výsledky přicházejí tam, kde AI rozšiřuje schopnosti lidí, nikoliv tam, kde je zcela nahrazuje.

Meta je firma s prakticky neomezenými zdroji, tisíci špičkových inženýrů a přístupem k nejpokročilejším AI technologiím na světě. Pokud se jí nepodařilo nahradit zaměstnance AI agenty, měl by každý podnikatel zvažující podobný krok vzít tento příběh jako nejcennější varování roku 2026.

Zuckerberg sám slíbil, že celofiremní propouštění letos už nebude. Zaměstnanci Meta ale spekulují, že menší škrty nebo větší vlna v roce 2027 stále nejsou vyloučeny. Firma nadále masivně investuje do AI infrastruktury a menší AI-řízené týmy v některých částech společnosti fungují dál. Jedno je ale jisté: éra bezhlavého nahrazování lidí umělou inteligencí právě dostala svou první skutečně tvrdou ránu — a přišla z místa, které to čekal málokdo.