Meta chtěla nahradit 60 % zaměstnanců umělou inteligencí. Plán se jí rozpadl pod rukama

Meta chtěla nahradit 60 % zaměstnanců umělou inteligencí. Plán se jí rozpadl pod rukama

Investigace Reuters odhalila dosud největší firemní experiment s nahrazením lidí umělou inteligencí. Meta plánovala škrty až o 60 procent v některých týmech — jenže AI agenti začali způsobovat havárie a bezpečnostní incidenty místo toho, aby šetřili peníze. Zuckerberg plán zrušil pár hodin před spuštěním.

Začátkem letošního roku zasedl Mark Zuckerberg s vedením Mety na svém havajském panství k plánování budoucnosti firmy. Z retreatu vzešel projekt s názvem Project OT — Organization Transformation — s ambiciózním cílem přeměnit Meta na „AI nativní“ společnost, kde malé týmy lidských „stavitelů“ řídí armádu virtuálních AI pracovníků. V některých odděleních se počítalo se snížením počtu zaměstnanců až o 60 procent.

O půl roku později je jasné, že experiment ztroskotal. Rozsáhlá investigace agentury Reuters, založená na desítkách interních dokumentů, nahrávek a rozhovorech s více než dvaceti zaměstnanci, odhalila, že plán se rozpadl pod tíhou vlastní ambice. Zuckerberg ho stáhl pár hodin před plánovaným spuštěním druhé vlny propouštění.

Kód rostl, ale výsledky ne

Na papíře všechno vypadalo skvěle. Interní data, která v červnu zveřejnil technologický ředitel Mety Andrew Bosworth, ukazovala, že změny v kódu interních systémů vzrostly meziročně o 220 procent. Jenže změny, které se skutečně promítly do nových funkcí nebo vylepšení pro uživatele, stouply jen o 36 procent.

Jinými slovy: AI agenti produkovali obrovské množství kódu, ale většina z něj nepřinášela reálnou hodnotu. Místo efektivnější firmy vznikla firma, která je „mimořádně zaneprázdněná, aniž by byla nutně produktivnější“, jak to později shrnul konzultant Justin Greis z firmy Acceligence.

https://noviny.ai/api/admin/images/6f0935d4-4f03-43f5-a562-0e572252a735/data

Havárie rostly o 40 procent, hašení o 70 procent

Nejhorší zprávy přišly z bezpečnostního oddělení. Interní reporting ukázal, že AI agenti bez dostatečného dohledu prováděli „rozsáhlé, destruktivní akce, které by lidé pravděpodobně neprovedli“. Výsledek byl alarmující:

Meta v dubnu přikázala americkým zaměstnancům instalovat na pracovní zařízení sledovací software, který zaznamenával stisky kláves a pohyby myší. Cílem bylo naučit AI agenty napodobovat lidskou práci s počítačem. Zaměstnanci se vzbořili — pochopili, že trénují své vlastní náhradníky. Vedení se pokusilo situaci uklidnit příslibem lepšího občerstvení v kancelářských kuchyňkách a vyšších výdajů na firemní akce. Nepomohlo to.

Ze 60 procent se stalo 10: Zuckerberg couvl

Několik hodin před plánovanou druhou vlnou hromadného propouštění 20. května Zuckerberg plán zrušil. Meta nakonec provedla jen 10procentní redukci zaměstnanců — stále bolestivou, ale zlomek původního záměru. Zuckerberg zaměstnancům sdělil, že „letos neočekává další celofirmení propouštění“.

Reuters ale upozorňuje, že formulace ponechává prostor pro průběžné škrty v jednotlivých týmech nebo propouštění na základě výkonu. Firma stále přesouvá tisíce zaměstnanců do pozic zaměřených na AI — včetně tvorby tréninkových dat pro své modely.

https://noviny.ai/api/admin/images/031e87fa-8b36-45fb-bc37-69b26ecf8613/data

A přesto: Meta pouští roboty do datových center

Ironií příběhu je, že zatímco Meta stahuje ambice na nahrazení duševní práce AI agenty, posouvá automatizaci do fyzického světa. Podle reportáže magazínu WIRED firma testuje roboty od společností Watney Robotics, Kinova a ABB v datových centrech v Iowě a Ohiu. Roboti zatím zvládají výměnu síťových kabelů, restart serverů a výměnu hardwaru.

Jeden zaměstnanec datového centra pro WIRED řekl:

Mysleli jsme, že ti z nás, kdo dělají fyzickou práci, jsou ještě chvíli v bezpečí. Ale už ne. Přijde si to pro nás všechny.

Roboti jsou zatím pomalejší než lidé, vyžadují dohled a dobíjení, a mají problémy se složitější kabeláží. Přesto jeden pracovník odhaduje, že úspěšný kabelový robot by mohl nahradit až 80 procent práce některých techniků. S rozpočtem 130 až 145 miliard dolarů na kapitálové výdaje v roce 2026 si Meta může dovolit experimentovat.

Větší obraz: 140 tisíc propuštěných v americkém techu

Příběh Mety není ojedinělý. Podle analýzy Financial Times propustily americké technologické firmy v roce 2026 celkem 140 000 lidí. Na Amazon, Oracle, Meta a Microsoft připadá téměř 50 000 z těchto redukcí. Ne za každým propouštěním stojí AI — firmy také korigují přehnané nábory z pandemie. Ale směr je jasný.

Banka Citizens Bank odhaduje, že humanodní roboti typu Tesla Optimus by mohli cílit na americké mzdy v hodnotě 1,7 bilionu dolarů. To není předpověď krátkodobých příjmů, ale ilustrace rozsahu ekonomické proměny, kterou fyzická AI slibuje.

https://noviny.ai/api/admin/images/70efe596-7aed-4cc9-9b83-f0574f587a03/data

Co si z toho vzít: pět poučení pro české firmy

Analytici se shodují, že případ Mety je varováním, které by si měl přečíst každý podnikatel zvažující nasazení AI ve své firmě. Terra Higginson z Info-Tech Research Group to shrnula výstižně: „Nekontrolovaní AI agenti jsou špatný nápad. Odstraňování lidí je špatný nápad. Chceme, aby práce byla přetvořena tak, aby lidský prvek stále hrál roli a technologie ji zlepšovala.“

Příběh Mety ukazuje, že umělá inteligence skutečně mění způsob, jakým firmy fungují. Ale ten, kdo vsadí na AI jako na kouzelné zkratku k propuštění poloviny zaměstnanců, riskuje, že skončí s větším počtem problémů, než se kterým začínal. Budoucnost patří firmám, které najdou rovnováhu — nikoli těm, které slepě nahradí lidský úsudek automatizací.