Čínský soud přiznal odškodné zaměstnanci nahrazenému umělou inteligencí. Co to znamená pro firmy
Soud v Chang-čou nařídil technologické firmě zaplatit 260 tisíc jüanů muži, kterého vyhodila, protože jeho práci zvládla AI. Je to první velký precedent v zemi, kde přes 80 procent lidí umělou inteligenci vítá — a signál pro celý svět, že nahrazovat lidi stroji bez pravidel už nepůjde.
Pracovník s příjmením Čou nastoupil v roce 2022 do technologické firmy v Chang-čou jako supervizor kontroly kvality. Jeho úkolem bylo dohlížet na velké jazykové modely používané v produktech společnosti — kontroloval nesrovnalosti, filtroval problematický obsah. Běžná práce na rozhraní člověka a stroje. Jenže na začátku roku 2025 mu firma oznámila, že jeho pozici zvládne umělá inteligence. Nabídli mu degradaci a snížení platu o 40 procent. Když odmítl, dostal výpověď.
Čou se bránil. Arbitrážní panel mu dal za pravdu, okresní soud rozhodnutí potvrdil a nakonec i Středněstupňový lidový soud v Chang-čou. Firma musí zaplatit 260 000 jüanů (přibližně 830 000 korun). Rozsudek padl v dubnu 2026 a tento týden se stal jednou z nejdiskutovanějších zpráv v čínských i světových médiích.
Technologický pokrok není automatický výpovědní důvod
Klíčový argument soudu zní jasně: samotný fakt, že umělá inteligence dokáže vykonávat práci zaměstnance, nezakládá právní důvod pro ukončení pracovní smlouvy. Soud posuzoval, zda šlo o „podstatnou změnu objektivních okolností“ — tedy situaci, kdy je pokračování pracovního poměru skutečně nemožné. A rozhodl, že nasazení AI do firmy je předvídatelný a kontrolovatelný obchodní krok, nikoliv vnější okolnost, kterou zaměstnavatel nemůže ovlivnit.
Jeremy Daum, odborník z Čínského centra Paula Tsaie na Yaleově univerzitě, to shrnul výstižně: „Tam, kde je technologická změna předvídatelným, kontrolovatelným vylepšením podnikání, nemohou zaměstnavatelé jednoduše přenést náklady na přechod na zaměstnance.“ Jinými slovy — pokud se firma rozhodne investovat do AI, nemůže účet za tuto investici poslat lidem, které tím nahradí.
„Zatímco zaměstnavatelé využívají výhod technologií, měli by současně převzít odpovídající společenskou odpovědnost.“ — Arbitrážní výbor v Pekingu v obdobném případě
Čína hledá rovnováhu mezi nadšením a ochranou
Případ z Chang-čou není ojedinělý. Už loni pekingská samospráva zveřejnila rozhodnutí v případu ženy, která patnáct let pracovala jako manuální sběračka dat. Firma ji propustila s argumentem, že automatizovaný nástroj zvládne totéž. Arbitrážní výbor rozhodl stejně — firma má právo zavádět AI, ale to samo o sobě není důvodem k propouštění.
To je důležitý kontext. Čína je zemí, kde podle průzkumu Ipsos citovaného ve zprávě Stanford HAI AI Index více než 80 procent lidí říká, že je nadšeno z produktů využívajících umělou inteligenci. Ve Velké Británii nebo USA je to méně než 40 procent. Čínská vláda AI aktivně podporuje, investuje do ní astronomické částky a podnikatelé ji zavádějí v rekordním tempu.
Jenže právě proto se začíná měnit i rétorika Pekingu. Kyle Chan z Brookings Institution poznamenává, že zatímco dříve čínští politici rizika bagatelizovali a srovnávali situaci s průmyslovou revolucí, dnes už zaznívá jiný tón. „Nyní vidíme více výroků z Pekingu o řešení nezaměstnanosti spojené s AI,“ říká Chan. A ironicky dodává, že srovnání s průmyslovou revolucí není zrovna uklidňující — tehdejší přechod provázely masivní sociální otřesy.
Co to znamená pro české firmy
Český zákoník práce situaci řeší podobně jako čínské pracovní právo — zaměstnavatel může dát výpověď z organizačních důvodů, ale musí jít o skutečné rušení pozice, nikoliv jen o její nahrazení jiným nástrojem. Pokud firma vezme účetní a nahradí ji AI systémem, ale fakticky potřebuje někoho, kdo ten systém kontroluje, pozice nezanikla — jen se transformovala. A to není výpovědní důvod.
Čínský precedent je relevantní i proto, že nastavuje globální normu. Řada nadnárodních firem operuje v Číně i v Evropě a rozhodnutí soudů v jedné jurisdikci ovlivňuje firemní politiky všude. Když největší ekonomika světa říká, že AI není automatická licence k propouštění, je to signál, který nelze ignorovat.
Pro české podnikatele z toho plyne několik praktických závěrů:
Investujte do rekvalifikace, ne do výpovědí. Pokud AI přebírá část práce zaměstnance, nabídněte mu novou roli — dohled nad AI, kontrolu kvality výstupů, práci s daty. Soud v Chang-čou jasně řekl, že náklady na přechod nesmí nést zaměstnanec.
Dokumentujte organizační změny důkladně. Pokud opravdu rušíte pozici, musíte prokázat, že jde o reálnou změnu, nikoliv jen o přejmenování práce.
Počítejte s tím, že regulace přijde. Evropská unie už má AI Act, Čína přidává pracovněprávní judikaturu. Trend je jasný — nahrazování lidí AI bude stále více regulováno.
Mějte AI strategii zahrnující lidi. Gartner tento týden varoval, že do roku 2027 ztratí polovina firem bez strategie zaměřené na lidi své nejlepší AI talenty. Nejde jen o právní riziko, ale o konkurenceschopnost.
Příběh supervizora Čoua z Chang-čou je varováním i příležitostí. Varováním pro firmy, které si myslí, že stačí koupit AI nástroj a propustit tým. A příležitostí pro ty, kteří pochopí, že budoucnost patří firmám, kde lidé a umělá inteligence pracují společně — ne kde jeden nahrazuje druhého.
Čínský soud dal jasnou odpověď na otázku, kterou si klade celý svět: může firma vyhodit zaměstnance jen proto, že jeho práci zvládne AI? Nemůže. A je pravděpodobné, že soudy v Evropě i jinde dojdou ke stejnému závěru.