Jen 13 % firem říká, že jim AI přinesla hodnotu. Gartner radí, co dělají ta zbylá správně

Výdaje na umělou inteligenci vzrostly osmnáctinásobně, zásadní užitek z ní ale hlásí jen 13 procent šéfů IT. Čerstvý průzkum Gartneru mezi 2 000 manažery ukazuje, kde firmy chybují — a co dělají ta úspěšná jinak.

Firmy po celém světě nalily do umělé inteligence rekordní sumy. A přesto jen 13 procent šéfů IT tvrdí, že jim AI přinesla zásadní nebo transformační hodnotu. To není názor skeptika z hospody — je to čerstvé číslo z průzkumu analytické společnosti Gartner mezi více než 2 000 vrcholovými manažery IT. Pro českého podnikatele, který zvažuje, kolik peněz do AI pustit, je to signál, který se vyplatí číst pozorně.

Gartner svůj každoroční průzkum ředitelů IT (CIO) zveřejnil v pondělí při své konferenci Symposium. Čísla nejsou lichotivá. Zatímco výdaje na umělou inteligenci za poslední dva roky narostly osmnáctinásobně, výsledky za tímto tempem výrazně zaostávají. Jinými slovy: peníze tečou mnohem rychleji než prokazatelný užitek.

Je dobré si uvědomit, kdo ta čísla dodal. Nejde o zaměstnance, kteří si stěžují na nový chatbot, ani o konkurenci dodavatelů AI. Jsou to lidé, kteří o nákupu technologií ve firmách rozhodují a kteří mají každou korunu z IT rozpočtu obhájit před vedením. Když devět z deseti z nich přizná, že jim AI zatím nepřinesla zásadní užitek, není to šum — je to nejsměrodatnější dostupný obrázek o tom, jak reálně vypadá návratnost investic do umělé inteligence napříč ekonomikou.

Mezera mezi nadšením a výsledkem

Ten nepoměr má jméno. Gartner ho popisuje jako napětí mezi rychlostí nasazení a schopností firmy udržet rizika pod kontrolou. A čísla ten rozpor dokreslují do detailu: 71 procent ředitelů IT plánuje během následujících dvanácti měsíců nasadit takzvané agentní AI — tedy systémy, které nejen radí, ale samy jednají. Jenže vlastní pravidla pro řízení takových agentů má zavedená jen 21 procent z nich.

Kristin Moyerová, hlavní analytička Gartneru, to shrnula bez obalu. „V takové situaci není možné vytvářet hodnotu rychleji, než AI dokáže vytvářet riziko,“ varovala. Firmy podle ní vypouštějí autonomní nástroje do provozu dřív, než si stačily nastavit mantinely pro bezpečnost a odpovědnost.

Představte si to na jednoduchém příkladu. Agent, který samostatně odpovídá zákazníkům, vyřizuje objednávky nebo sahá do firemních systémů, dělá rozhodnutí každou vteřinu provozu. Pokud mu nikdo nenastavil, co smí a co ne, každé takové rozhodnutí je potenciální chyba — špatně zaúčtovaná faktura, vyzrazený údaj, slib, který firma nemůže splnit. Čím rychleji agent pracuje, tím rychleji se případný problém množí. A právě tady se podle Gartneru rozchází rychlost nasazení s připraveností mít věci pod kontrolou.

Největší brzdou rozvoje AI je používat ji tam, kde ji nepotřebujete.

Tahle věta Moyerové by měla viset v každé zasedačce, kde se rozhoduje o AI projektech. Řada firem totiž podlehla pocitu, že musí nasadit umělou inteligenci na všechno — od e-mailů přes zákaznickou podporu až po účetnictví. Výsledkem je to, co Gartner nazývá „bezohlednou spotřebou“ AI a bujením takzvaného stínového IT, kdy zaměstnanci používají neschválené nástroje na vlastní pěst. Náklady rostou, přehled mizí a slibovaná hodnota se nedostavuje.

Nejvíc znepokojivý je přitom rozpor mezi tím, co firmy chystají, a tím, na co jsou připravené. Když 71 procent ředitelů IT plánuje do roka pustit do provozu autonomní agenty, ale pravidla pro jejich řízení má jen 21 procent, znamená to, že většina firem chce nasadit nejriskantnější druh AI bez jakýchkoli mantinelů. Moyerová to označila za zásadní nesoulad. Je to, jako byste rozdali služební auta všem zaměstnancům a teprve pak začali přemýšlet nad dopravními předpisy.

Co odlišuje firmy, kterým se AI vyplatila

Gartner nenechává čtenáře jen u špatných zpráv. Analytici nabízejí model, kterému říkají setrvačník hodnoty a rizika (value-risk flywheel). Darryl Plummer, další z předních analytiků firmy, ho přirovnal k závodnímu autu: potřebujete maximální rychlost, ale bez správného přítlaku — tedy bez řízení rizik — auto v zatáčce skončí ve svodidlech. Smyslem je najít rovnováhu, ne šlapat jen na jeden pedál.

V praxi to podle Gartneru znamená pár konkrétních kroků. Za prvé: u každého nasazení AI předem určit, jaký obchodní výsledek má přinést, a prokázat měřitelný užitek dřív, než se investice navýší. Za druhé: zřídit interní tým, který spotřebu a zneužití AI aktivně hlídá. Za třetí: vést evidenci všech AI systémů jako jednotný „systém záznamů“ a jeho správu řešit společně s financemi a právníky. A konečně — agentní AI nasazovat jen tam, kde firma skutečně potřebuje autonomii, ne pouhou automatizaci.

„Používejte AI agenty tam, kde potřebujete autonomii, ne jen automatizaci,“ zdůraznila Moyerová. Rozdíl je zásadní: automatizace zopakuje přesně daný postup, agent sám rozhoduje, co udělá dál. Pro první případ často stačí jednoduchý skript nebo šablona za zlomek ceny. Agenta nasazujete teprve tam, kde se situace mění a je potřeba úsudek.

Příklad, který dává smysl

Gartner uvedl konkrétní firmu, která rovnováhu mezi rizikem a hodnotou zvládla — nábytkářský řetězec IKEA. Když chatboti převzali rutinní hovory, společnost nepropustila operátory call center, ale 8 500 z nich přeškolila na poradce pro interiérový design. Výsledek? Jen za fiskální rok 2025 to podle Gartneru přineslo přes 200 milionů dolarů dodatečných tržeb. AI tu nebyla nástrojem na škrtání nákladů, ale pákou, která uvolnila lidi na práci s vyšší hodnotou.

Ten příklad stojí za rozebrání, protože jde proti rozšířené představě, že umělá inteligence znamená hlavně úspory na mzdách. IKEA mohla rutinní hovory předat robotům a propuštěním ušetřit. Místo toho vzala lidi, kteří uměli mluvit se zákazníky, a posunula je tam, kde dokážou prodat — k poradenství, které chatbot nezvládne. Automatizace tím nenahradila zaměstnance, ale financovala jejich přesun na výnosnější práci. Pro českou firmu je to použitelné bez ohledu na velikost: otázka nezní „koho AI nahradí“, ale „na co lidem uvolní ruce“.

Zajímavý je i pohled na pojištění. Proti rizikům spojeným s AI se dnes pojistila jen 1 procenta firem, dalších 34 procent o tom uvažuje. Gartner ale varuje, aby podnikatelé nebrali pojistku jako záchrannou síť, která je zbaví povinnosti rizika řídit. Pojištění je až poslední pojistka, ne náhrada za pořádek v procesech.

Co si z toho odnést pro vlastní byznys

Pro malou a střední českou firmu je v těch číslech skrytá dobrá zpráva. Pokud vám AI zatím nepřinesla zázraky, nejste pozadu — jste ve většině. Chyba, které se vyvarovat, je nasadit drahého autonomního agenta tam, kde by stačila jednoduchá automatizace, a pak se divit, že se investice nevrací.

Menší firma má tady oproti korporátu paradoxně výhodu. Nemusí řešit složité interní schvalovací procesy ani desítky souběžných pilotů. Může si vybrat jeden konkrétní proces — třeba zpracování příchozích poptávek nebo přípravu nabídek — nasadit AI jen na něj a během pár týdnů poznat, jestli to dává smysl. Právě tahle disciplína, tedy dělat jednu věc pořádně a změřit ji, je podle Gartneru to, co odlišuje úspěšnou menšinu od zbytku. Nejde o rozpočet ani o nejnovější model, jde o jasně položenou otázku, na kterou AI má odpovědět.

• Začněte od výsledku, ne od nástroje. U každého AI projektu si předem napište, kolik času nebo peněz má ušetřit, a po pár týdnech to změřte.
• Rozlišujte automatizaci a autonomii. Opakovaný postup zvládne levný skript nebo šablona; agenta nasazujte jen tam, kde je potřeba rozhodování.
• Hlídejte stínové AI. Vědět, které nástroje zaměstnanci reálně používají, je levnější než řešit únik dat nebo chybu agenta zpětně.
• Myslete na lidi jako IKEA. Nejlepší návratnost často nepřinese propouštění, ale přesun lidí na práci s vyšší hodnotou.
• Pojistka není strategie. Nastavit si vlastní pravidla pro používání AI je důležitější než spoléhat na to, že škodu zaplatí pojišťovna.

Gartner tím nevzkazuje, že by firmy měly s AI přibrzdit. Vzkazuje, že většina z nich šlape na plyn a brzdu zároveň — a diví se, že se nikam neposouvá. Těch 13 procent, kterým se investice vyplatila, nemá lepší technologii. Má jasno v tom, čeho chce dosáhnout, a nepouští AI tam, kde ji nepotřebuje. To je lekce, která nestojí ani korunu a kterou si můžete osvojit hned dnes.