Devět z deseti firem používá AI, ale jen každá pátá vidí výsledky. Kde se ztrácí návratnost?
Průzkum ISACA mezi více než 3 400 odborníky po celém světě odhalil alarmující propast: firmy nasazují umělou inteligenci stále rychleji, ale jen 22 % z nich říká, že AI skutečně přinesla očekávanou návratnost investic. Co stojí za touto mezerou a co musí podniky udělat jinak?
Rok 2026 je rokem AI. Téměř každá velká firma má nějaký AI projekt, každý druhý vedoucí pracovník mluví o transformaci pomocí umělé inteligence a investice do AI technologií globálně rostou. Přesto nový výzkum organizace ISACA přináší střízlivý pohled na realitu: 90 % organizací věří, že jejich zaměstnanci AI aktivně využívají, ale pouze 22 % říká, že návratnost investic splnila nebo překročila jejich očekávání. To je propast, která by měla každého ředitele přimět k zamyšlení. Kde se ta hodnota ztrácí?
AI ano, ale výsledky? Zatím nevíme
Průzkum ISACA 2026 AI Pulse Poll shromáždil odpovědi od více než 3 400 odborníků z oblasti IT auditu, správy systémů, kybernetické bezpečnosti a nových technologií po celém světě. Data přinášejí obraz skutečné situace v podnicích bez marketingových přikrášlení.
- 23 % respondentů říká, že je příliš brzy hodnotit ROI
- 22 % neví, jaká je návratnost jejich AI investic
- 20 % vidí zatím jen minimální přínos
- Pouze 22 % potvrzuje, že AI splnila nebo překročila očekávání
Dohromady to znamená, že přibližně 65 % organizací buď nevidí, nebo si nedokáže změřit, jaký přínos jim AI přináší. To je problém nejen finanční, ale i strategický.
Firmy nasazují AI rychleji, než ji zvládají řídit
Problém není v technologii samotné. AI nástroje fungují, modely se zlepšují a možnosti jsou skutečně revoluční. Problém je v tom, jak firmy AI nasazují — bez řádného řízení, bez jasně definovaných politik a bez mechanismů pro kontrolu a zodpovědnost. ISACA zjistila, že pouze 38 % organizací má formální a komplexní AI politiku, a to přitom jde o meziroční zlepšení oproti 28 % v roce 2025. Dalších 30 % má alespoň omezenou politiku, ale celá čtvrtina organizací, 25 %, nemá žádnou aktivní AI politiku vůbec.
Existuje obrovský tlak na to, aby organizace ukázaly, že se jim AI vyplatí, ale průzkum odhaluje upřímnější obraz: většina firem si dosud není jistá, zda se jim to skutečně vyplatilo. Organizace, které odolají pokušení vyhlásit vítězství příliš brzy, mají největší šanci skutečně uspět.
Bezpečnost a zodpovědnost: největší slepá místa
Průzkum odhaluje znepokojivá zjištění v oblasti bezpečnosti a zodpovědnosti za AI systémy. V případě bezpečnostního incidentu způsobeného AI systémem více než polovina respondentů, konkrétně 56 %, neví, jak rychle by dokázala dotyčný AI systém zastavit. Pouze 32 % věří, že by ho zvládla odstavit do 60 minut. Zbylých 7 % přiznává, že by to trvalo déle. Ještě alarmující je otázka zodpovědnosti. 28 % ukazuje na vedení a správní radu, 18 % na CIO nebo CTO, 13 % na CISO a 20 % prostě neví, kdo by byl zodpovědný. Přitom většina AI akcí ve firmách probíhá zcela bez lidského dohledu. Pouze 36 % organizací říká, že lidé schvalují většinu AI-generovaných akcí před jejich vykonáním. Zbývající část systémů tak jedná autonomně, aniž by kdokoliv nesl jasnou zodpovědnost.
AI dovednosti: poptávka roste, ale pracovní zátěž neklesá
Paradox AI transformace je zřejmý i v oblasti lidských zdrojů. Průzkum ukazuje, že 78 % odborníků považuje AI gramotnost za velmi důležitou nebo naprosto klíčovou pro svoji profesi, oproti 72 % v loňském roce. Firmy na tuto potřebu reagují: podíl organizací, které školí všechny zaměstnance v oblasti AI, vzrostl z 22 % na 33 % v roce 2026. Zároveň 36 % firem plánuje v příštích 12 měsících zvyšovat počet AI-specialistů, oproti 31 % v loňském roce. Ale je tu háček: téměř sedm z deseti zaměstnanců říká, že jejich pracovní zátěž v posledním roce vzrostla nebo se nezměnila. AI tedy zatím nevyřešila problém přepracovanosti — naopak, mnoho pracovníků musí nyní zvládnout jak původní úkoly, tak i práci s novými AI nástroji.
Co to znamená pro českou firmu
Česká scéna není výjimkou z globálního trendu. I zdejší firmy — od výrobních podniků po finanční instituce — masivně investují do AI nástrojů. Klíčová otázka zní: investujete do technologie, nebo do výsledků? ISACA data naznačují, kde hledat odpověď. Firmy, které dnes nemohou změřit ROI svých AI projektů, nejčastěji chybují ve třech oblastech. Za prvé, chybí governance: bez jasných politik, zodpovědnosti a kontrolních mechanismů je AI de facto neřízená. Každá firma, která nasadila AI bez dokumentovaných procesů, hazarduje se svou reputací i dodržením regulací, zejména EU AI Actu. Za druhé, projektový chaos místo systémového přístupu: mnohé firmy mají desítky různých AI pilotů, ale žádnou koherentní AI strategii. Výsledkem je roztříštěnost, duplicity a obtížně měřitelný přínos. Za třetí, měření špatných věcí: AI přináší hodnotu přes produktivitu, kvalitu rozhodnutí nebo snížení chybovosti. Kdo měří jen úspory na mzdách, vidí neúplný obrázek.
- Zdokumentujte AI politiku: co smí AI dělat autonomně a co vyžaduje lidský souhlas
- Určete zodpovědné osoby (AI Owner) pro každý nasazený systém
- Nastavte měřitelné KPI před nasazením, ne zpětně
- Proveďte audit stávajících AI nástrojů — víte, co všechno vaši zaměstnanci používají?
- Připravte plán rychlého odstavení AI systému v případě bezpečnostního incidentu
Gartner ve svém průzkumu publikovaném taktéž 5. května 2026 potvrzuje podobný obraz: firmy, které propustily zaměstnance kvůli AI, nezaznamenaly vyšší ROI. 80 % organizací hlásí redukci pracovní síly vlivem AI, ale ta se nepromítá do lepších finančních výsledků. Jinak řečeno, propouštění kvůli AI není zkratka k rentabilitě. Cesta k reálnému přínosu AI je delší a vyžaduje disciplínu: jasné cíle, zodpovědné řízení, trpělivost s měřením a, paradoxně, méně spěchu. Organizace, které se snaží AI rychle vyhrát, jsou na nejlepší cestě k tomu, aby se za rok ocitly ve statistice těch, kteří ROI nevidí.