75 milionů kancelářských pracovníků ohroženo umělou inteligencí do roku 2030, varuje OSN

Mezinárodní organizace práce zveřejnila dosud nejrozsáhlejší globální analýzu dopadu umělé inteligence na trh práce. Závěr je jednoznačný: 75 milionů lidí v kancelářských profesích čelí vysokému riziku nahrazení do konce dekády. Účetní, analytici i programátoři by měli zpozornět.

Když Mezinárodní organizace práce (ILO) — agentura OSN se sídlem v Ženevě — publikuje zprávu o budoucnosti zaměstnanosti, svět to obvykle bere vážně. Tentokrát je důvod k pozornosti obzvlášť naléhavý. Nová studie s názvem „The Automation Frontier: AI and the Future of Professional Work“ analyzovala data ze 147 zemí a 23 profesních sektorů a dospěla k číslu, které by mělo znepokojit každého zaměstnavatele i zaměstnance v kancelářském prostředí: 75 milionů pracovních míst po celém světě je v kategorii „vysokého rizika“ nahrazení umělou inteligencí do roku 2030.

Nejde přitom o dělnické profese u výrobních linek. Zpráva cílí přímo na takzvané bílé límečky — tedy přesně ty pozice, které český střední management a podnikatelé považují za páteř svých firem.

Které profese jsou nejvíce ohroženy

ILO ve své analýze identifikovala profese s nejvyšším rizikem automatizace. Na prvních příčkách figurují účetní a auditoři, kde AI dokáže zpracovat rutinní účetní operace, kontrolovat soulad s předpisy a generovat reporty rychleji a přesněji než člověk. Hned za nimi následují právní asistenti a paralegálové — tedy pozice, kde umělá inteligence už dnes zvládá prohledávat judikaturu, připravovat podklady pro smlouvy a analyzovat právní dokumenty.

Dalšími ohroženými skupinami jsou finanční analytici, jejichž práci stále častěji přebírají algoritmické modely schopné zpracovat tisíce datových bodů za sekundy. Na seznamu figurují také juniorní vývojáři — paradoxně lidé, kteří se věnují technologiím. Nástroje jako GitHub Copilot, Claude Code nebo GPT-5.6 Sol už dnes píší produkční kód s minimálním lidským dohledem. Do kategorie vysokého rizika spadají rovněž techničtí redaktoři a pracovníci zákaznické podpory.

Zpráva přitom upozorňuje na genderovou nerovnováhu: ženy jsou v ohrožených profesích zastoupeny nepřiměřeně více než muži, zejména v administrativních a asistenčních rolích. To znamená, že dopad AI na zaměstnanost nebude rozložen rovnoměrně — zasáhne určité demografické skupiny výrazně silněji.

Transformace, ne apokalypsa — ale s velkými výhradami

ILO ve své zprávě zdůrazňuje důležitý nuanc: umělá inteligence spíše transformuje existující pozice prostřednictvím automatizace dílčích úkolů, než aby celé profese plošně eliminovala. Jinými slovy, účetní pravděpodobně nezmizí ze dne na den — ale účetní, který neumí pracovat s AI nástroji, se stane nekonkurenceschopným.

Musíme se zaměřit nejen na kvantitu pracovních míst ovlivněných umělou inteligencí, ale také na jejich kvalitu. AI mění úkoly a většinu profesí zcela neodstraní. Tyto změny ale mohou vést k dopadům na mzdy a pracovní podmínky. — ILO, The Automation Frontier

Regionální analýza ILO pro jihovýchodní Asii tento pohled potvrzuje: z 80 milionů pracovníků v regionu ASEAN s určitou mírou expozice vůči generativní AI spadá do kategorie „nejvyšší expozice“ pouze 3,3 procenta (zhruba 11,7 milionu lidí). A co je klíčové — zatím není patrný masový úbytek pracovních míst. Zaměstnanost v exponovaných profesích stále roste.

Problém ale nastává u mladých lidí vstupujících na trh práce. Výzkum Stanfordovy univerzity, na který se ILO odkazuje, naznačuje, že generativní AI má negativnější dopad na čerstvé absolventy než na zkušené profesionály. Juniorní pozice — typicky první pracovní místa — jsou přesně ty, které AI dokáže substituovat nejsnáze.

Co se děje ve světě právě teď

Zpráva ILO nepřichází ve vzduchoprázdnu. Data z roku 2026 ukazují, že transformace pracovního trhu již probíhá plnou silou. Podle sledovačů propouštění v technologickém sektoru bylo jen za první polovinu roku 2026 zrušeno přibližně 120 000 pracovních míst v technologických firmách. Microsoft začátkem července oznámil propuštění 4 800 zaměstnanců. Vedení sice uvedlo, že tyto pozice nebyly přímo nahrazeny umělou inteligencí, ale přiznalo, že AI „transformativně mění pracovní procesy“.

Americký Federální rezervní systém reagoval jmenováním investora Marca Andreessena do čela nové pracovní skupiny, která má analyzovat dopady AI na zaměstnanost, produktivitu a měnovou politiku. Když centrální banka nejsilnější ekonomiky světa vytváří speciální tým pro AI a práci, je to signál, který by neměl nikdo ignorovat.

Co to znamená pro české podnikatele

Česká republika sice není přímo jmenována ve zprávě ILO, ale strukturální charakteristiky českého trhu práce naznačují, že dopad bude značný. Česko má tradičně silný podíl administrativních a finančních služeb, relativně vysokou míru zaměstnanosti v korporátních centrech nadnárodních firem a rostoucí sektor IT služeb — tedy přesně ty oblasti, které ILO označuje za nejvíce exponované.

Pro české podnikatele z toho plynou tři praktické závěry:

• Přehodnoťte strukturu týmu. Pokud vaše firma zaměstnává lidi na pozicích, kde je většina práce rutinní a datově orientovaná (účetnictví, reportování, základní analytika), začněte plánovat, jak tyto role transformovat — ne zrušit, ale obohatit o práci s AI nástroji.
• Investujte do rekvalifikace teď, ne za dva roky. ILO opakovaně zdůrazňuje, že klíčem k úspěšné adaptaci je včasné vzdělávání. Firmy, které začnou školit své zaměstnance v práci s AI už v roce 2026, budou mít v roce 2030 konkurenční výhodu oproti těm, které budou řešit problém až pod tlakem.
• Sledujte regulaci. ILO volá po nových politických rámcích pro ochranu pracovníků v éře AI — od transparentnosti algoritmického řízení po sociální ochranu propuštěných. Evropská unie již pracuje na implementaci AI Act a další regulace bude následovat. České firmy by měly sledovat, jaké povinnosti na ně mohou dopadnout.

Digitální propast jako skrytá hrozba

ILO ve zprávě upozorňuje na další rozměr problému: digitální propast. Zatímco ve vyspělých zemích používá internet 93 procent populace, v nízkopříjmových ekonomikách je to pouhých 27 procent. Ale i v rámci Evropské unie existují výrazné rozdíly v míře adopce AI mezi velkými a malými firmami, mezi bohatšími a chudšími zeměmi.

Pro Česko to znamená, že menší a střední podniky — které tvoří páteř české ekonomiky — riskují, že zůstanou pozadu za velkými korporacemi, které mají prostředky na implementaci AI. Paradoxně tak technologie, která by měla zvyšovat produktivitu a vyrovnávat šance, může naopak prohloubit nerovnosti mezi firmami různých velikostí.

Zpráva ILO není katastrofický scénář ani techno-optimistická pohádka. Je to střízlivý pohled na realitu, která se odehrává právě teď. 75 milionů ohrožených pracovních míst je číslo, které si zaslouží pozornost — ne paniku, ale strategické plánování. A to platí pro pražské centrum sdílených služeb stejně jako pro rodinnou účetní firmu v Olomouci.