Umělá inteligence ohrožuje příjmy států z daní. Vlády se začínají bát fiskální krize

Když stroj nahradí pracovníka, firma ušetří. Ale kdo zaplatí důchody, zdravotnictví a školství? Nová analýza Bloomberg a studie IMF ukazují, že automatizace práce umělou inteligencí může vytvořit díru v rozpočtech vyspělých zemí, na kterou není nikdo připravený.

Státní rozpočty většiny vyspělých zemí stojí na jednom pilíři: daních z práce. Ve Spojených státech tvoří odvody ze mzdy 1,8 bilionu dolarů ročně — čtyřikrát více než celý příjem z firemních daní. V Evropě je poměr podobný. A právě tento pilíř začíná praskat. Ne kvůli recesi nebo válce, ale kvůli umělé inteligenci, která pracovníky nahrazuje rychleji, než kdokoli čekal.

Bloomberg minulý týden zveřejnil rozsáhlou analýzu s názvem How AI Could Create a Fiscal Crisis, která poprvé uceleně popisuje mechanismus, jakým automatizace ohrožuje samotné základy vládních financí. Nejde o abstraktní teorii — Mezinárodní měnový fond již loni uspořádal uzavřené válečné cvičení s 50 experty z organizací jako Google DeepMind, RAND Corporation a americký Federální rezervní systém, aby odhadl dopady na daňové systémy, veřejné výdaje a HDP.

Kdo zaplatí důchody, když práci dělá stroj?

Logika je jednoduchá a nemilosrdná. Firmy nasazují AI agenty a automatizaci, aby snížily náklady na zaměstnance. Méně zaměstnanců znamená méně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Méně odvodů znamená méně peněz v systému, ze kterého se financují důchody, nemocnice, školy a infrastruktura.

Data už nejsou jen teoretická. Podle studie Brookings Institution by AI mohla snížit americký rozpočtový deficit o 2,2 bilionu dolarů díky vyšší produktivitě. Jenže autoři — Ben Harris, Neil Mehrotra a William Overcash — zároveň identifikovali pět faktorů, které tento pozitivní efekt vymaží a situaci zhorší.

• Delší dožití zvyšuje náklady na důchody a zdravotnictví — Medicare v USA stojí 674 miliard dolarů ročně, Medicaid dalších 472 miliard
• Masová nezaměstnanost mladých — pracovníci ve věku 22–25 let v profesích nejvíce ohrožených AI zaznamenali pokles zaměstnanosti o 13 % jen za poslední tři roky
• Přesun příjmů od práce ke kapitálu — zisky firem rostou, ale kapitálové příjmy se daní výrazně méně než mzdy
• Rostoucí výdaje na obranu — státy utrácejí miliardy za vojenské AI programy
• Vyšší úrokové sazby — zvýšená poptávka po investicích tlačí sazby vzhůru a prodražuje obsluhu státního dluhu

Organizace Windfall Trust varuje, že v nejhorším scénáři by vyspělé země mohly přijít o 15 % svých daňových příjmů. Při americkém federálním rozpočtu to představuje stovky miliard dolarů ročně.

Technologie a finance přicházejí o 28 tisíc míst měsíčně

Propouštění kvůli AI už není záležitostí startupů a okrajových firem. Meta v červenci oznámila propuštění 8 000 zaměstnanců v rámci restrukturalizace zaměřené na AI a dalších 7 000 přesunula na AI pozice. Oracle škrtá až 30 000 míst, aby financoval partnerství Stargate v hodnotě 500 miliard dolarů. Podle dat Bloomberg ztrácejí technologický a finanční sektor v USA dohromady 28 000 pracovních míst měsíčně.

Dario Amodei, šéf Anthropicu, sám varoval, že AI může během několika let odstranit velkou část juniorních pozic v kancelářských profesích a vytlačit nezaměstnanost do dvouciferných čísel. A to říká člověk, jehož firma na AI vydělává 47 miliard dolarů ročně.

Daň z tokenů: řešení nebo politický populismus?

Na stole je několik návrhů, jak rozpočtovou díru zacelit. Nejdiskutovanějším je takzvaná daň z tokenů — poplatek za každou jednotku dat zpracovanou AI systémy. Miliardář Mark Cuban navrhl federální poplatek za token. Senátní kandidátka Mallory McMorrow z Michiganu zabudovala daň z tokenů do svého programu na ochranu pracujících. Senátorka Elizabeth Warren prosazuje spotřební daň na energii datových center.

Samotný OpenAI doporučil vládám zvýšit daně z kapitálových zisků, firemních příjmů, nebo vytvořit zcela nové odvody vázané na automatizovanou práci. Senátor Mark Kelly zase navrhuje AI Horizon Fund — povinný příspěvek firem na rekvalifikaci pracovníků.

Co se počítá jako jeden robot? Jak identifikujete jeden token v digitálním světě, kde se věci mohou nekonečně násobit, dělit a přeskupovat?

Problém je v definici. Na rozdíl od cigaret nebo benzínu nemá AI žádnou fyzickou jednotku, kterou lze jednoduše zdanit. Token není token — jeden může zpracovat jednoduchý dotaz, jiný řídí celý výrobní proces. Navíc přední AI firmy jsou nadnárodní korporace, které dokáží efektivně přesouvat vlastnictví nehmotných aktiv do zemí s nízkým zdaněním.

Co to znamená pro český byznys

Česká republika je na daních z práce závislá ještě více než USA. Sociální a zdravotní pojištění tvoří zhruba 44 % celkových odvodů ze mzdy (včetně části placené zaměstnavatelem). Pokud české firmy začnou ve velkém nahrazovat administrativní a analytické pozice AI nástroji — a některé už to dělají — dopady na státní rozpočet budou proporcionálně tvrdší.

Pro podnikatele to znamená dvojí perspektivu. Na jedné straně AI přináší obrovské úspory na provozních nákladech. Na druhé straně se blíží regulace, která tyto úspory částečně sebere zpět — ať už formou daně z tokenů, povinného přeškolování zaměstnanců, nebo zvýšeného zdanění firemních zisků.

IMF doporučuje vládám přesunout daňové břemeno z práce na kapitál. V praxi to znamená, že firmy, které nejvíce profitují z automatizace, budou pravděpodobně platit výrazně vyšší daně. Ne proto, že by to bylo spravedlivé, ale proto, že státy jednoduše nemají jinou možnost, jak udržet rozpočty nad vodou.

Debata o zdanění AI se z akademických konferencí přesunula do senátních výborů a mezivládních organizací. Bloomberg, IMF i Brookings se shodují na jednom: otázka už nestojí jestli, ale kdy a jak moc. Kdo se na to nepřipraví, bude reagovat pozdě.