AI ve zdravotnictví: Jak umělá inteligence mění diagnostiku, léčbu i české nemocnice
Magnetická rezonance ve Fakultní nemocnici Motol zvládne vyšetření za dvě minuty místo pěti. Ve FN Ostrava hlídá umělá inteligence elektrokardiogramy v reálném čase a okamžitě upozorní lékaře na srdeční abnormality. A ve světě už existuje přes 340 nástrojů s AI schválených americkým FDA pro klinické použití. Umělá inteligence ve zdravotnictví není vzdálená budoucnost — je to současnost, která se týká i českých pacientů.
Magnetická rezonance ve Fakultní nemocnici Motol zvládne vyšetření za dvě minuty místo pěti. Ve FN Ostrava hlídá umělá inteligence elektrokardiogramy v reálném čase a okamžitě upozorní lékaře na srdeční abnormality. A ve světě už existuje přes 340 nástrojů s AI schválených americkým FDA pro klinické použití. Umělá inteligence ve zdravotnictví není vzdálená budoucnost — je to současnost, která se týká i českých pacientů.
Trh, který roste astronomickým tempem
Globální trh umělé inteligence ve zdravotnictví dosáhl v roce 2026 hodnoty přibližně 56 miliard dolarů. To samo o sobě zní impozantně, ale skutečně ohromující je tempo růstu — analytiční firmy odhadují, že do roku 2034 trh přesáhne bilión dolarů. Roční růst kolem 44 % nemá v moderním zdravotnictví obdoby.
Za těmito čísly stojí konkrétní změny. Přes 80 % amerických lékařů již AI v nějaké formě používá — oproti 38 % v roce 2023 jde o více než zdvojnásobení za pouhé tři roky. Segment diagnostiky z toho tvoří největší podíl: trh AI v diagnostice dosahuje 2,17 miliardy dolarů a roste tempem téměř 25 % ročně.
Diagnostika: AI vidí, co lidské oko přehlédne
Radiologie je oblastí, kde AI prokázala největší přínos. Algoritmy dokážou analyzovat rentgenové snímky, CT skeny a MRI záznamy s přesností srovnatelnou s nejzkušenějšími radiology — a v některých specifických úlohách je překonávají. Klíčová výhoda není jen přesnost, ale rychlost a konzistence. AI neunaví ani po tisícovém snímku za den.
Ve Spojených státech FDA schválilo přes 340 nástrojů využívajících umělou inteligenci pro klinické použití. Většina z nich slouží právě k diagnostice — od detekce mozkových nádorů a cévních mozkových příhod přes screening karcinomu prsu až po analýzu retinálních snímků u diabetiků. AI systémy fungují jako takzvaný druhý pár očí, který upozorní lékaře na nálezy, které by mohly uniknout pozornosti.
Zvláště slibná je oblast patologie. V prosinci 2025 získal nástroj AIM-MASH AI Assist od firmy PathAI kvalifikaci FDA jako první AI nástroj pro hodnocení jaterních biopsií v klinických studiích. Patologové díky němu dokážou rychleji a přesněji hodnotit vzorky tkáně, což zrychluje celý proces od diagnózy po zahájení léčby.
Vývoj léků: z deseti let na zlomek
Tradiční vývoj nového léku trvá průměrně 10–15 let a stojí přes miliardu dolarů. Umělá inteligence tento proces zásadně zkracuje. AI modely dokážou analyzovat miliony molekulárních struktur a předpovědět, které látky mají potenciál stát se účinným lékem — za týdny místo let.
V roce 2026 je v klinickém vývoji přes 200 léčiv navržených s pomocí AI, z nichž 15 až 20 vstupuje do klíčových fází klinických studií. Společnost Insilico Medicine oznámila pozitivní výsledky fáze IIa pro svůj lék ISM001-055 na idiopatickou plicní fibrózu — jde o jeden z prvních případů, kdy AI-navržená molekula úspěšně prošla pokročilou fází klinického testování na lidech.
Zatím žádný čistě AI-navržený lék nezískal finální schválení FDA, ale odborníci očekávají, že se to změní v horizontu dvou až tří let. Trh AI v oblasti vývoje léků mezitím roste z necelých 2 miliard dolarů na odhadovaných 2,6 miliardy v roce 2026.
Robot-asistovaná chirurgie
Chirurgické roboty řízené AI představují další rychle rostoucí segment — v roce 2026 tvoří téměř 23 % celkového trhu AI ve zdravotnictví. AI zde pomáhá chirurgům s přesnější navigací, plánováním zákroků na základě 3D modelů pacienta a v některých případech i s částečně autonomním provedením jednoduchých úkonů.
Pražský IKEM v tomto směru patří mezi české průkopníky. Institut překonal tisícovku operací s využitím technologie VRLab, která kombinuje výsledky CT a magnetické rezonance a převádí je do trojrozměrných modelů. Chirurgové díky tomu vidí anatomii pacienta v 3D ještě před tím, než udělají první řez.
České nemocnice: překvapivě daleko
Česko v adopci AI ve zdravotnictví rozhodně nezaostává. Podle národního průzkumu Ministerstva zdravotnictví z roku 2026 — nejkomplexnějšího svého druhu — již 67,6 % zdravotnických zařízení AI aktivně používá nebo testuje. V radiologii je číslo ještě vyšší: 82,9 % respondentů s AI pracuje.
Konkrétní příklady ukazují, co to znamená v praxi. Ve Fakultní nemocnici Motol AI integrovaná do magnetické rezonance zkrátila dobu vyšetření z necelých pěti minut na dvě minuty a devatenáct sekund. Přednosta Kliniky zobrazovacích metod Lukáš Lambert potvrzuje, že díky AI dělají více vyšetření — kratší doba na přístroji znamená více pacientů za den a kratší čekací doby.
Ve FN Ostrava systém Kardi AI monitoruje elektrokardiogramy v reálném čase, detekuje srdeční abnormality okamžitě a upozorní lékaře dříve, než si pacienta vůbec stihne prohlédnout. Systém získal ocenění Český digitální Oscar. Nemocnice Kyjov zase nasadila MRI s AI a Dětská nemocnice FN Brno využívá AI k navigaci pacientů a návštěvníků po areálu.
Administrativa: tichá revoluce
Méně viditelná, ale neméně důležitá je role AI v administrativě zdravotnických zařízení. Lékaři v průměru tráví 15–25 % pracovní doby dokumentací. AI nástroje dokážou automaticky přepisovat lékařské záznamy z hlasového diktátu, strukturovat data z vyšetření a generovat předvyplněné zprávy.
Nemocnice v Kroměříži používá AI se strojovým učením pro administrativní úlohy už přes rok. Podle průzkumu ministerstva 45,7 % respondentů vnímá přínosy AI jako významné a 84,7 % by uvítalo jednotnou sektorovou strategii pro její zavádění.
Personalizovaná medicína
Jedním z nejslibnějších směrů je personalizovaná medicína — přizpůsobení léčby konkrétnímu pacientovi na základě jeho genetického profilu, zdravotní historie a životního stylu. AI dokáže analyzovat obrovské množství genomických dat a identifikovat, který lék bude pro daného pacienta nejúčinnější a s nejmenšími vedlejšími účinky.
V onkologii AI pomáhá s výběrem cílené terapie na základě molekulárního profilu nádoru. V kardiologii předpovídá riziko srdečního selhání z kombinace laboratorních hodnot, EKG dat a obrazových vyšetření. V psychiatrii zkoumá vzory v řeči a chování, které mohou signalizovat zhoršení stavu dříve, než si toho všimne sám pacient.
Rizika a etické otázky
Nasazení AI ve zdravotnictví přináší i vážné otázky. Ochrana dat pacientů je na prvním místě — zdravotnická data patří k nejcitlivějším osobním údajům. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje formální pravidla pro zavádění AI technologií a řeší bezpečnostní obavy ohledně ochrany pacientských dat.
Dalším rizikem je takzvaný bias — zkreslení v trénovacích datech. Pokud je AI model natrénovaný převážně na datech od jedné populační skupiny, může podávat méně přesné výsledky u jiných skupin. Odborníci z Ministerstva zdravotnictví upozorňují, že další rozvoj AI bude záviset na kvalitním vzdělávání zdravotníků, kteří musí rozumět možnostem i omezením těchto technologií.
Klíčovou otázkou zůstává odpovědnost. Když AI systém chybně vyhodnotí snímek a dojde k chybné diagnóze — kdo nese odpovědnost? Lékař? Nemocnice? Výrobce softwaru? EU AI Act, který je v platnosti, řadí zdravotnické AI systémy mezi vysoce rizikové a stanovuje přísné požadavky na transparentnost a dohled.
Co to znamená pro český byznys
Pro české podnikatele v oblasti health-tech je situace mimořádně příznivá. Česko má silnou tradici v medicínském výzkumu, kvalitní zdravotnická data a rostoucí ekosystém AI firem. Ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl zdůrazňuje, že Česko by mělo identifikovat a rozvíjet své vlastní silné stránky v AI.
Příležitosti se otevírají ve vývoji diagnostických nástrojů lokalizovaných pro české prostředí, v integraci AI do nemocničních informačních systémů i v telemedícíně. S 41,9 % zdravotnických zařízení, která projevila zájem o účast v pilotních projektech, je poptávka po inovacích zřejmá.
Závěr: revoluce, která teprve začíná
Umělá inteligence ve zdravotnictví není otázkou vzdálené budoucnosti. Je to technologie, která už dnes zkracuje čekací doby v českých nemocnicích, zpřesňuje diagnózy a urychluje vývoj nových léků. Trh, který za osm let vyroste z 56 miliard na bilión dolarů, přitáhne investice a inovace, jaké zdravotnictví nezažilo od objevu antibiotik.
Pro české nemocnice, firmy i pacienty je důležité sledovat tento vývoj a aktivně se do něj zapojit. Jak ukazuje průzkum Ministerstva zdravotnictví, česká zdravotnická zařízení jsou na AI připravena lépe, než by mnozí čekali. Zbývá vytvořit jasnou strategii, vzdělávat zdravotníky a zajistit, aby přínosy AI byly dostupné všem pacientům — nejen těm v pražských fakultních nemocnicích.