Skutečné úzké hrdlo umělé inteligence nejsou čipy Nvidia. Je to obyčejná paměť
Zatímco se svět soustředí na grafické karty, ceny pamětí RAM kvůli umělé inteligenci vzrostly o stovky procent. Skutečným úzkým hrdlem AI je paměť — a firmy to pocítí na účtech.
Zatímco se celý svět soustředí na to, kolik grafických karet Nvidia si které firmy koupí, skutečné úzké hrdlo umělé inteligence leží jinde — v obyčejné počítačové paměti. Ceny pamětí RAM za poslední dva roky vyskočily o stovky procent a analytici varují, že tlak potrvá roky. Pro každou firmu, která plánuje nakupovat hardware, je to varovný signál.
Když se řekne „nedostatek čipů pro AI“, většině lidí se vybaví Nvidia a její grafické procesory, o které se datová centra doslova perou. Jenže v druhé polovině roku 2026 se ukazuje, že nejtvrdší limit rozvoje umělé inteligence nepředstavuje výpočetní výkon, ale paměť. Datacentra pro umělou inteligenci polykají takové množství paměťových čipů, že jich začíná být nedostatek pro všechny ostatní — od výrobců notebooků přes herní počítače až po servery malých firem.
Podle analýzy investiční banky J.P. Morgan vzrostou ceny pamětí DRAM mezi začátkem roku 2024 a koncem roku 2026 o více než 400 procent. Není to důsledek žádné katastrofy, požáru v továrně ani přírodní pohromy. Jde o vědomé rozhodnutí největších výrobců přesměrovat výrobu tam, kde jsou nejvyšší marže — a tou oblastí je právě umělá inteligence.
Grafické karty už nejsou to nejvzácnější
Roky se mluvilo o tom, že kdo ovládne dodávky čipů Nvidia, ovládne i závod v umělé inteligenci. Tento příběh ale dostává trhlinu. Moderní AI systémy nepotřebují jen surový výpočetní výkon, ale také obrovské množství rychlé paměti, ve které drží modely a data, se kterými pracují. A právě tady naráží celé odvětví na zeď.
Klíčovým typem paměti je takzvaná HBM (High Bandwidth Memory), vysokorychlostní paměť napojená přímo na AI čipy. Tři největší světoví výrobci — jihokorejské Samsung a SK Hynix a americký Micron — přesunuli podle dostupných odhadů až 93 procent své kombinované výrobní kapacity právě na HBM pro datová centra. Výsledek? Na běžnou paměť do notebooků, stolních počítačů a firemních serverů zbývá čím dál méně.
Jak vzácnou se paměť stala, ukazuje jeden konkrétní údaj: exportní cena jihokorejské paměti DRAM dosáhla v polovině srpna 2026 hodnoty přes 92 000 dolarů za kilogram. Paměťové čipy se tak z pohledu ceny za váhu blíží drahým kovům. A není to jen abstraktní statistika — projevuje se to na regálech obchodů i ve firemních rozpočtech.
Proč paměť náhle zdražila o stovky procent
Za prudkým zdražením stojí kombinace několika faktorů. Tím hlavním je exploze poptávky ze strany datacenter pro umělou inteligenci, která spotřebovávají neúměrně velký díl globální kapacity. K tomu se přidávají dlouhodobé dodavatelské smlouvy: velcí provozovatelé cloudu si zajišťují paměť na pět i více let dopředu, což ještě víc omezuje flexibilitu pro všechny ostatní zákazníky. Konkrétní čísla mluví jasně:
- DRAM: nárůst ceny o více než 400 % mezi začátkem roku 2024 a koncem roku 2026
- 64GB sada DDR5 zdražila do srpna 2026 o 485 % na zhruba 1 118 dolarů
- Jeden čip DDR4 dosáhl rekordní ceny 42,45 dolaru
- V samotném prvním čtvrtletí 2026 vzrostly ceny DRAM o 90 % oproti závěru roku 2025
- Samsung, SK Hynix a Micron přesunuli až 93 % výroby na paměť HBM pro AI
Analytici z SK Hynix i Samsungu shodně varují, že nedostatek paměti může trvat až do roku 2027 a v některých segmentech i výrazně déle. Nejde tedy o krátkodobý výkyv, na který stačí počkat pár týdnů, ale o strukturální posun na trhu, který bude firmy provázet delší dobu. Poptávka po výpočetním výkonu navíc dál poroste s tím, jak se rozšiřují takzvaní AI agenti — systémy, které samostatně řeší vícekrokové úlohy a potřebují ještě víc paměti.
Příčinou nedostatku pamětí není požár v továrně ani přírodní katastrofa. Je to záměrné přesměrování výrobní kapacity k nejziskovějšímu produktu v čipovém průmyslu — vysokorychlostní paměti pro umělou inteligenci.
Co to znamená pro české firmy
Pro tuzemské podnikatele má tento globální trend velmi praktické dopady. Ať už provozujete e-shop, softwarovou firmu, nebo jen pravidelně obnovujete firemní počítače, ceny hardwaru s pamětí porostou — a nejde o zanedbatelné částky. Paměť se z levné a samozřejmé komodity mění ve strategický a stále dražší zdroj.
J.P. Morgan odhaduje, že každé desetiprocentní zvýšení cen hardwaru zvedá jádrovou inflaci zhruba o 0,1 procentního bodu. Dražší paměť se tak nepromítá jen do faktury za nový server, ale skrze celý dodavatelský řetězec i do širších cen zboží. Dokonce i technologický gigant Meta zvýšil svůj investiční výhled na rok 2026 o 10 miliard dolarů právě kvůli vyšším nákladům na AI hardware a paměť. Pokud takto tlačí náklady i na největší hráče, menší firmy to pocítí o to citelněji.
Co s tím může česká firma dělat prakticky? Několik doporučení:
- Plánujete-li nákup nových počítačů či serverů, zvažte objednávku dříve — ceny paměti podle prognóz dál porostou.
- U cloudových služeb počítejte s tím, že se rostoucí náklady poskytovatelů mohou dříve či později promítnout do cen.
- Zvažte, zda konkrétní úlohy skutečně potřebují nejnovější hardware, nebo zda postačí stávající vybavení.
- Sledujte celkové náklady na vlastnictví (TCO), nejen pořizovací cenu — paměť se stává významnou položkou rozpočtu.
Závod v umělé inteligenci se často popisuje jako souboj o výpočetní výkon a o to, kdo nakoupí víc čipů Nvidia. Rok 2026 ale ukazuje, že skutečná bitva se odehrává o něco méně viditelně — o paměť, která umělou inteligenci pohání. A její důsledky pocítí i firmy, které samy žádnou AI neprovozují. Pro české podnikatele z toho plyne jednoduché ponaučení: při plánování investic do techniky letos počítejte s tím, že paměť už není samozřejmá levná komodita, ale strategický a stále dražší zdroj, jehož cena bude ještě nějakou dobu růst.