Meta staví vlastní AI čip Iris. V září začne masová výroba

Meta začne v září vyrábět vlastní čip pro umělou inteligenci s kódovým označením Iris. Chce tak snížit závislost na Nvidii a zdvojnásobit svůj výpočetní výkon na 14 gigawattů do roku 2027.

Když se řekne umělá inteligence, většina lidí si vybaví ChatGPT nebo generování obrázků. Málokdo ale přemýšlí nad tím, co všechno musí běžet pod kapotou, aby to fungovalo. A právě o tuhle vrstvu — o samotné čipy — se teď rozhodl bojovat Mark Zuckerberg. Meta v září zahájí výrobu svého prvního vlastního AI čipu s kódovým označením Iris. Cíl je jasný: přestat být závislý na Nvidii a získat kontrolu nad náklady, které dnes tvoří jednu z největších položek v rozpočtech technologických gigantů.

Čip Iris vzniká v rámci programu MTIA (Meta Training and Inference Accelerators), který počítá celkem se čtyřmi generacemi vlastního hardwaru. Na fyzickém návrhu spolupracuje Broadcom, samotnou výrobu zajistí tchajwanský TSMC — stejná továrna, která vyrábí čipy pro Apple nebo Nvidii. Iris prošel testováním za pouhých šest týdnů, což naznačuje, že Meta to s vlastním křemíkem myslí vážně.

Čtrnáct gigawattů: číslo, které mění pravidla hry

Aby bylo jasné, o jakých objemech se bavíme: Meta plánuje do konce roku 2026 provozovat datová centra o celkovém výkonu 7 gigawattů. Do roku 2027 chce toto číslo zdvojnásobit na 14 gigawattů. Pro srovnání — jeden gigawatt stačí k napájení přibližně 700 tisíc domácností. Meta tedy chce provozovat infrastrukturu, která by napájela malý evropský stát.

Zatím společnost letos zprovoznila kapacitu kolem 1 gigawattu a ve druhém pololetí plánuje přidat dalších 5,5 gigawattu. Kapitálové výdaje na rok 2026 odhaduje na astronomických 125 až 145 miliard dolarů — většina půjde právě na datová centra, GPU a vlastní čipy.

Proč vlastní čip a proč právě teď?

Odpověď je jednoduchá: peníze a kontrola. Nvidia drží na trhu AI čipů dominantní postavení a tomu odpovídají i ceny. GPU řady H100 a B200 stojí desítky tisíc dolarů za kus a poptávka stále převyšuje nabídku. Meta přitom provozuje jednu z největších AI infrastruktur na světě — pohání doporučovací algoritmy Instagramu, generativní AI nástroje, chatboty i reklamní systémy, které denně obsluhují více než tři miliardy uživatelů.

Klíčový posun navíc nastal v samotném odvětví: inference dnes stojí víc než trénink. Zatímco natrénovat velký jazykový model je jednorázová investice, jeho každodenní provoz — tedy zpracovávání dotazů od uživatelů — běží nepřetržitě a náklady rostou s každým novým uživatelem. Vlastní čip optimalizovaný právě na inference může tyto provozní náklady dramaticky snížit.

Meta tím následuje trend, který už nastartovali další technologičtí giganti. Google provozuje vlastní čipy TPU už od roku 2015. Amazon vyvinul řadu Trainium a Inferentia. Microsoft pracuje na čipu Maia. Všichni dospěli ke stejnému závěru: pokud chcete AI provozovat ve velkém, nemůžete být závislí na jediném dodavateli.

Co to znamená pro český byznys?

Na první pohled se může zdát, že vlastní čip amerického giganta nemá s českým podnikatelem nic společného. Opak je pravdou. Meta provozuje platformy, na kterých čeští podnikatelé denně inzerují, komunikují se zákazníky a budují své značky. Levnější inference znamená, že Meta může nabídnout pokročilejší AI funkce — lepší cílení reklam, sofistikovanější chatboty pro zákaznický servis, kvalitnější doporučovací algoritmy — aniž by musela dramaticky zdražit.

Zároveň jde o signál pro celý trh. Když i firma s tržní kapitalizací přes bilion dolarů považuje za nutné vymanit se ze závislosti na Nvidii, je to jasná zpráva: náklady na AI hardware jsou strukturální problém, který ovlivní cenu každé AI služby, kterou vaše firma používá.

Interní dokumenty Mety ukazují, že společnost plánuje škálovat svou výpočetní infrastrukturu na 14 gigawattů do roku 2027, oproti sedmi gigawattům plánovaným na rok 2026. Iris je klíčovým prvkem této strategie — čip doplní, nikoliv nahradí, procesory od Nvidie a AMD.

Důležitý je i geopolitický kontext. Výroba čipu probíhá u TSMC na Tchaj-wanu — ve stejné továrně, na kterou se upírají oči celého světa kvůli napětí v Tchajwanském průlivu. Meta tak sice získává nezávislost od Nvidie, ale zůstává závislá na jediném výrobci, jehož fabriky leží v jednom z nejcitlivějších regionů planety.

Závod o vlastní křemík se teprve rozjíždí

Iris je teprve první generace ze čtyř plánovaných v rámci programu MTIA. Meta v březnu 2026 představila celý plán a v dubnu rozšířila partnerství s Broadcomem. Tempo je svižné — od oznámení k zahájení výroby uběhne necelého půl roku.

Pro investory je zajímavé sledovat, jak se tím mění rozložení sil na trhu. Nvidia loni ovládala přes 80 procent trhu s AI čipy. S příchodem vlastních řešení od Mety, Googlu, Amazonu a Microsoftu se tento podíl bude postupně zmenšovat. Ne proto, že by produkty Nvidie byly horší, ale proto, že největší zákazníci přestávají chtít platit její marže.

Rok 2026 se tak stává přelomovým: umělá inteligence přestává být jen softwarovou disciplínou a stává se i hardwarovou válkou. A v této válce má Meta poprvé vlastní zbraň.