Třetina firem přestala kupovat software. Vlastní AI kód je ale levný jen na první pohled

Skoro každá třetí firma na světě letos odmítla koupit software, protože si ho s pomocí AI naprogramovala sama. Zisky se ale nezvedly. Kde je háček a co z toho platí pro vás.

Skoro každá třetí firma na světě letos odmítla koupit nějaký software, protože si ho dokázala s pomocí AI naprogramovat sama. Zní to jako konec éry drahých licencí — jenže zisky firem se ani o kousek nezvedly. Kde se ušetřené peníze ztratily a co si z toho má vzít český podnikatel, který zvažuje totéž?

Data, která rozvířila trh: 32 procent firem řeklo dodavatelům ne

Poradenská firma McKinsey zveřejnila svůj každoroční průzkum State of AI 2026 a jedno číslo z něj obletělo celý byznysový svět: 32 procent organizací se rozhodlo nekoupit alespoň jeden softwarový produkt nebo funkci, protože si je zvládly postavit interně pomocí takzvaných agentních kódovacích nástrojů — tedy AI asistentů, kteří píší kód téměř samostatně. Průzkum sesbíral 1 719 odpovědí z 97 zemí mezi 4. květnem a 8. červnem 2026.

Trend táhnou nejvýkonnější firmy. Mezi takzvanými high performers — společnostmi, které přiznávají, že AI přispívá alespoň k pěti procentům jejich provozního zisku — sáhlo k vlastnímu vývoji místo nákupu skoro každá druhá. U zbytku trhu to bylo 31 procent. Jinými slovy: čím dál je firma v adopci AI, tím ochotněji přestává platit externím dodavatelům softwaru.

Zdánlivě je to jasná výhra. SaaS licence letos zdražují rekordním tempem — podle nákupní platformy Vertice vyskočila inflace cen softwaru v červnu 2026 na 16,4 procenta, nejvíc v historii měření. Když vám dodavatel každý rok zvedne cenu o šestinu a vy máte po ruce AI, která funkci dokáže naklikat za odpoledne, proč platit dál?

Háček: zisky se nezvedly ani o procento

A tady přichází nejzajímavější zjištění celého průzkumu. Přestože firmy hromadně škrtaly nákupy softwaru, podíl společností, které hlásí reálný dopad AI na provozní zisk (EBIT), zůstal na 37 procentech — přesně jako před rokem. Úspora z nekoupených licencí se nikde neprojevila. Peníze se prostě přesunuly jinam.

Vysvětlení je nepříjemně prozaické: firmy škrtají špatnou rozpočtovou položku. Cena licence je totiž jen malý zlomek toho, co software za svůj život skutečně stojí. Podle recenzovaných výzkumů tvoří údržba zhruba 90 procent nákladů na životní cyklus softwaru, přičemž roční rozpočet na údržbu se běžně pohybuje mezi 15 a 25 procenty původní ceny vývoje. Když si aplikaci postavíte sami, ušetříte na licenci — ale nově platíte za lidi, kteří ji musí spravovat, hlídat její bezpečnost a opravovat. A tyhle náklady se v účetnictví schovají do mezd a provozu, kde už je nikdo s původním rozhodnutím nespojí.

Organizace často berou ušetřené licenční poplatky jako úsporu, zatímco podstatné náklady na provoz zakopávají do rozpočtů na mzdy, kde se souvislost s původním rozhodnutím vytrácí.

Kde AI kód funguje a kde vás zradí

Data ukazují, že vlastní vývoj s AI dává smysl jen v úzce vymezených případech. AI kódovací asistenti vynikají u nových, jednoduchých projektů takzvaně na zelené louce, kde přinášejí 35 až 40 procent nárůstu produktivity. Jakmile ale narazí na složitý starší systém, jejich přínos padá pod 10 procent. Analýza 623 milionů změn v kódu od firmy GitClear navíc zdokumentovala, že s rozšířením AI vývoje klesá kvalita — ubývá čištění kódu a přibývá duplicit.

Ještě větší pozor si dejte na bezpečnost. Přibližně 44 procent kódu vygenerovaného AI obsahuje známé zranitelnosti, pokud v zadání výslovně nepožadujete bezpečné programování. To znamená, že levně naklikaná interní aplikace se může proměnit v otevřená vrátka pro útočníky — a náklady na odstranění průšvihu mnohonásobně převýší ušetřenou licenci.

Nepřekvapí proto, že chuť stavět si software vlastními silami se dramaticky liší podle oboru. Nejvíc si troufají firmy z technologického sektoru (41 procent), zdravotnictví (39 procent) a profesních služeb (38 procent). Naopak v pojišťovnictví (19 procent) a ve veřejném sektoru (17 procent) zůstává vlastní vývoj vzácný. Není to zaostalost — je to chladná ekonomická úvaha. Regulované obory totiž od dodavatele nekupují jen kód, ale hlavně doložení shody s předpisy a přenesení odpovědnosti. To si sami nenaprogramujete.

Co si z toho odnést pro vlastní firmu

Pro českého podnikatele plyne z čísel McKinsey jednoduché, ale cenné poučení: než se s nadšením pustíte do nahrazování placeného softwaru vlastním AI řešením, spočítejte si celkový náklad na provoz, ne jen ušetřenou licenci. Zeptejte se, kdo bude aplikaci pět let udržovat, kdo ohlídá její bezpečnost a co se stane, když ten člověk odejde.

• Vlastní vývoj dává smysl u jednoduchých interních nástrojů bez citlivých dat, bez externích uživatelů a s minimem napojení na okolní systémy.
• Naopak u systémů, které vyžadují regulatorní shodu nebo napojení na kritickou infrastrukturu, se skoro vždy vyplatí koupit hotové řešení.
• I když nakonec vyvíjet nezačnete, samotná možnost postavit si software sami vám dává silnější vyjednávací pozici při tlačení ceny licence dolů.
• Vždy v zadání pro AI výslovně požadujte bezpečné programování — jinak riskujete, že si sami vpustíte útočníky.

Rok 2026 tak nabízí střízlivější pohled na revoluci, kterou AI kódovací asistenti slibovali. Ano, moc přesunout tvorbu softwaru do vlastních rukou je reálná a firmy jí využívají. Ale bez poctivého propočtu skrytých nákladů se z chytré úspory snadno stane dražší cesta oklikou. Nejlepší rozhodnutí dnes nedělá ten, kdo software nejrychleji naklikal — ale ten, kdo dopředu ví, kolik ho bude stát ještě za pět let.