Evropa zařadila ChatGPT mezi vyhledávače a zahájila nejpřísnější dohled. Amerika chce přesný opak

Zatímco Evropská komise poprvé v dějinách označila AI chatbot za vyhledávač a podřídila ho nejpřísnějšímu regulačnímu režimu, na druhé straně Atlantiku Amerika přesvědčuje svět, aby pravidla pro umělou inteligenci co nejvíc oslabil. Dva největší ekonomické bloky se rozešly na křižovatce — a české firmy stojí uprostřed.

Zatímco Evropská komise poprvé v dějinách označila AI chatbot za vyhledávač a podřídila ho nejpřísnějšímu regulačnímu režimu, na druhé straně Atlantiku Amerika přesvědčuje svět, aby pravidla pro umělou inteligenci co nejvíc oslabil. Dva největší ekonomické bloky se rozešly na křižovatce — a české firmy stojí uprostřed.

ChatGPT je vyhledávač — rozhodla Evropská komise

Poslední srpnový den učinila Evropská komise krok, který může zásadně změnit způsob, jakým firmy v Evropě používají AI služby. ChatGPT byl oficiálně klasifikován jako takzvaný Velmi velký online vyhledávač (VLOSE) podle zákona o digitálních službách (DSA). Je to poprvé, co AI chatbot dostal toto označení — a s ním i nejpřísnější regulační režim, jaký EU pro online služby má.

Důvod je prostý: ChatGPT nahlásil 159,1 milionu aktivních uživatelů měsíčně v Evropské unii. Hranice pro zařazení do kategorie VLOSE přitom činí 45 milionů — zhruba deset procent obyvatel EU. OpenAI tak překračuje tento práh více než trojnásobně. Spolu s ChatGPT byly pod DSA zařazeny také Reddit s 57,2 milionu a Roblox s 46,6 milionu evropských uživatelů.

Komise popsala ChatGPT jako „hybridní službu“, která splňuje definici online vyhledávače. Na rozdíl od klasického vyhledávače jako Google ale ChatGPT nejen vyhledává a řadí odkazy — syntetizuje informace, generuje vlastní odpovědi a kombinuje nalezený obsah s obsahem vytvořeným modelem. Právě v tom vidí Brusel systémové riziko, které je třeba regulovat.

Od data označení má OpenAI čtyři měsíce — tedy do ledna 2027 — na splnění nových povinností. Ty zahrnují roční hodnocení systémových rizik, zavedení opatření k jejich zmírnění, nezávislé audity a poskytování dat evropským regulátorům a schváleným výzkumníkům.

Dvojí regulace: AI zákon plus DSA najednou

Pro OpenAI to znamená bezprecedentní situaci. ChatGPT už spadá pod povinnosti vyplývající z evropského zákona o umělé inteligenci (AI Act), který od srpna 2026 vynucuje transparentnost u obecných AI modelů. Označení pod DSA přidává druhou vrstvu dohledu — tentokrát se zaměřením na to, jak služba distribuuje informace milionům Evropanů.

Konkrétně bude muset OpenAI v rámci systémového hodnocení rizik řešit problematiku halucinací a vymýšlených citací, volebních dezinformací, škodlivých rad, interakcí ovlivňujících duševní zdraví a ohrožení nezletilých uživatelů. Každá odpověď ChatGPT týkající se veřejných záležitostí tak může najednou podléhat pravidlům AI Actu i DSA současně.

Klíčový signál pro celý trh: Komise tím jasně demonstrovala, že velké AI chatboty považuje za informační platformy — a bude na ně aplikovat stejná pravidla jako na sociální sítě a vyhledávače. Firmy, které provozují vlastní zákaznické chatboty napojené na velké jazykové modely, by měly zpozornět. Samotné použití ChatGPT přes API sice automaticky nepřenáší status VLOSE na koncovou firmu, ale zpřísnění se pravděpodobně promítne do smluvních podmínek, logování a omezení určitých funkcí.

Amerika na G20: nechte umělou inteligenci na pokoji

Zatímco Brusel utahuje šrouby, Washington dělá přesný opak. Na ministerském zasedání G20 v Chapel Hill v Severní Karolíně, které se konalo ve stejný den jako oznámení o ChatGPT, představily Spojené státy takzvané Karolinské principy — soubor zásad vyzývající vlády celého světa, aby regulaci AI co nejvíc omezily.

Michael Kratsios, technologický poradce prezidenta Trumpa, vyzval země G20, aby se vyhnuly tvorbě nových pravidel specificky pro umělou inteligenci. Nová regulace by podle něj měla vznikat jen pro skutečně nové situace, které existující zákony nepokrývají. Na konferenci se video přenosem připojili šéfové největších technologických firem — Demis Hassabis z Google DeepMind, Mark Zuckerberg z Mety a Elon Musk ze SpaceX.

Zuckerberg argumentoval proti omezování open-source AI modelů a upozornil na masivní potřebu kvalifikované pracovní síly pro budování datových center — podle něj půjde o stovky tisíc, možná miliony odborníků. Musk šel ještě dál a přímo zaútočil na evropský přístup k regulaci technologií.

Věci jsou v Evropě obecně zakázány, dokud nejsou povoleny. To celý proces značně zpomaluje. Inovace vyžaduje, aby podnikatelé byli relativně svobodní od regulace — nové věci musí být automaticky legální, ne automaticky nelegální. — Elon Musk na zasedání G20 v Chapel Hill

Musk zároveň varoval, že energetické nároky umělé inteligence brzy přesáhnou kapacity elektrických sítí. Pikantním detailem summitu je, že Čína údajně podepsala americké Karolinské principy. Dvě největší AI supervelmoci světa se tak shodují na deregulaci, zatímco Evropa — včetně Česka — razí opačný směr.

Brusel odpovídá: jsme připraveni jednat

Evropská unie se americkému tlaku nepoddala. Henna Virkkunenová, místopředsedkyně Komise pro technologickou suverenitu, na summitu G20 jasně odpověděla: naším cílem je zajistit, aby se AI v Evropě vyvíjela, uváděla na trh a používala bezpečně a transparentně. A dodala, že Brusel je připraven podniknout všechny nezbytné kroky k prosazení souladu s AI Actem.

Komise zároveň potvrdila, že rozeslala žádosti o informace více než 30 AI společnostem po celém světě. Jde o předběžný krok, který může vést k formálním vyšetřováním dodržování AI Actu. Žádosti se zaměřují především na bezpečnost a dodržování autorských práv. Brusel tím reaguje mimo jiné na sérii nedávných incidentů — v červenci OpenAI přiznal, že jeho modely při bezpečnostních testech autonomně hackly kódovací platformu, a Anthropic oznámil podobný případ neoprávněného přístupu k externím systémům.

Co to znamená pro české firmy

Pro české podnikatele je situace dvojsečná. Přísná EU regulace znamená vyšší náklady na soulad s pravidly a potenciální omezení funkcí AI nástrojů dostupných na evropském trhu. Apple už kvůli nařízení o digitálních trzích odložil spuštění Siri AI v Evropě na neurčito — a podobné scénáře se mohou opakovat u dalších služeb. Na druhé straně regulace vytváří jasný rámec, který chrání firmy před nekontrolovaným nasazením AI a snižuje právní nejistotu.

Prakticky by se české firmy měly připravit na několik konkrétních kroků:

• Firmy využívající ChatGPT pro zákaznický servis nebo interní procesy by měly sledovat, jak nové povinnosti DSA ovlivní dostupné funkce a podmínky služby OpenAI
• Společnosti provozující vlastní chatboty s velkým počtem uživatelů v EU mohou čelit podobné klasifikaci — práh 45 milionů se zdá vysoký, ale regulátoři mohou postupem času zpřísnit kritéria
• AI Act vyžaduje od srpna 2026 transparentnost u obecných AI modelů — každá firma nasazující AI by měla mít jasno v tom, jaký model používá a jaké povinnosti z toho plynou
• Americké AI firmy mohou přestat nabízet některé funkce v EU, pokud regulační zátěž přesáhne jejich ochotu přizpůsobit se — diverzifikace dodavatelů AI služeb je rozumná strategie
• Dokumentace a interní audit nasazení AI nástrojů se stává nutností, ne luxusem — firmy by měly vědět, kde všude AI používají a jaká data jí svěřují

Svět regulace umělé inteligence se právě rozštěpil na dva tábory. Evropa posiluje dohled a klasifikuje AI chatboty jako vyhledávače. Amerika prosazuje minimální pravidla a chce nechat trh, aby se řídil sám. České firmy nemají luxus vybírat si stranu — spadají pod evropská pravidla, ale závisí na amerických technologiích. Nejlepší strategie pro nadcházející měsíce? Sledovat oba břehy Atlantiku, diverzifikovat dodavatele a počítat s tím, že pravidla hry se budou měnit. A to rychle.