Amerika se bouří proti datovým centrům. Protesty ve 125 městech ukazují, že AI má i temnou stranu

Ve více než 125 amerických městech vyšli lidé do ulic proti masivní výstavbě datových center pro umělou inteligenci. Hnutí HumansFirst organizovalo dosud největší koordinovaný protest proti infrastruktuře AI v historii. Co to znamená pro budoucnost technologického průmyslu?

Sobota 18. července 2026 se zapsala do dějin amerického technologického průmyslu. Ne kvůli novému produktu nebo rekordnímu kvartálnímu výsledku, ale kvůli něčemu, co Silicon Valley nečekalo — masovému odporu běžných Američanů proti infrastruktuře, na které stojí celá AI revoluce. Organizace HumansFirst svolala demonstrace ve více než 125 lokalitách napříč 42 státy USA, od aljašského Wasilly po slunnou Naples na Floridě. Šlo o historicky první koordinovaný celonárodní protest proti datovým centrům.

A nejde o žádné okrajové aktivisty. Za hnutím stojí Amy Kremerová, veteránka konzervativní politiky a bývalá členka Tea Party, která tvrdí, že boj proti nekontrolované expanzi datových center je „nejdůležitější boj naší generace“. Průzkum Reuters/Ipsos z června ukazuje, že pouze 14 procent Američanů by podpořilo výstavbu datového centra pro AI projekty ve své obci.

Proč se lidé bouří: voda, energie a netransparentnost

Datová centra jsou klíčovou infrastrukturou pro trénink a provoz modelů umělé inteligence. Společnosti jako Anthropic, OpenAI, Google nebo Meta bez nich nemohou fungovat. Do konce roku 2025 bylo v USA postaveno nebo schváleno k výstavbě přes 1 400 datových center a v roce 2026 přibývají další stovky.

Jenže tato zařízení mají obrovskou spotřebu. Jedno navrhované centrum v kalifornském Imperial County by ročně spotřebovalo 260 milionů galonů vody z řeky Colorado, která už tak trpí nedostatkem. V New Jersey se proti projektu za 1,8 miliardy dolarů v městečku Kenilworth podepsalo přes 12 000 lidí — přitom tam žije jen 8 500 obyvatel. Protestující v dešti skandovali a pochodovali s transparenty jako „Myslíte, že je to tlak? Počkejte, až nebude tlak ve vodě“ nebo „Budujte komunitu, ne datová centra“.

Největší počet protestů se odehrál v Texasu — celkem 18 demonstrací. Texas se stal hlavním cílem výstavby díky dostupné půdě, napojení na energetickou síť a daňovým úlevám. Další protestní ohniska zahrnovala Georgii s jedenácti akcemi a Kalifornii, Floridu a Pensylvánii s každou po sedmi.

Konzervativní kořeny, univerzální obavy

HumansFirst se prezentuje jako konzervativní sociální hnutí, které chce zajistit, aby budoucnost AI byla v rukou běžných lidí. Amy Kremerová, jeho spoluzakladatelka, má za sebou působení v Republikánském národním výboru a organizaci Women for Trump. Nyní ale říká, že tento boj překračuje stranické hranice.

„Tato technologie byla vytvořena na amerických datech, za americké peníze daňových poplatníků, s americkou energií a na americké půdě,“ prohlásila Kremerová. „A přesto nemáme žádný hlas v tom, jak se technologie používá nebo jak ovlivňuje naše životy.“ Na federální úrovni hnutí zaslalo dopis prezidentu Trumpovi s výzvou k přísnějšímu testování nejpokročilejších AI modelů před jejich uvedením na trh.

Hnutí přitom nevolá po plošném moratoriu na datová centra. Požaduje především transparentnost schvalovacích procesů, ochranu místních vodních a energetických zdrojů, vznik kvalitních pracovních míst a odpovědnost developerů vůči komunitám. „Každá komunita by měla mít právo rozhodnout, co chce mít na svém území. V mnoha případech se to ale děje za zavřenými dveřmi,“ upozornila Kremerová.

Co to znamená pro byznys a budoucnost AI

Pro technologický průmysl je sobotní protest varovným signálem. Když třetina Američanů nesouhlasí s tempem výstavby a pouze zlomek by podpořil datové centrum v sousedství, mají firmy jako Microsoft, Google nebo Amazon vážný problém s takzvanou společenskou licencí k podnikání. Některá města a státy už pozastavily výstavbu nových datových center nebo ji přímo zakázaly.

Na federální úrovni reagují demokratičtí zákonodárci Alexandria Ocasio-Cortezová a Bernie Sanders, kteří volají po přísnější regulaci. Ale tlak přichází i z konzervativní strany — texaský guvernér Greg Abbott podpořil zákaz datových center ve venkovských oblastech.

Boom datových center byl prezentován jako nevyhnutelný. Není. Komunity mají plné právo ptát se, čeho se vzdávají a co za to dostávají. Amerika není na prodej a naše komunity nejsou zástavou. — Amy Kremerová, spoluzakladatelka HumansFirst

Pro české podnikatele, kteří plánují využívat cloudové AI služby, je tohle důležitý kontext. Pokud se výstavba datových center v USA zpomalí kvůli regulatorním překážkám a odporu komunit, může to zvýšit ceny výpočetního výkonu a prodloužit čekací doby na kapacitu. Už dnes je poptávka po GPU clusterech výrazně vyšší než nabídka.

Zároveň to otevírá příležitost pro Evropu — a potenciálně i Česko. Pokud americké komunity úspěšně zablokují část plánované výstavby, mohou se investice přesunout do regionů s příznivějším regulatorním prostředím. Česká republika s relativně levnou energií, kvalifikovanou pracovní silou a strategickou polohou ve středu Evropy by z tohoto trendu mohla těžit. Podmínkou ale je, že se z amerických chyb poučíme — transparentnost vůči místním komunitám a férové podmínky budou klíčem k tomu, aby se podobné protesty neopakovaly i u nás.

Sobotní protesty jsou zatím jen začátek. HumansFirst plánuje další akce a tlak na Kongres. Pro AI průmysl je jasné jedno: budoucnost umělé inteligence nezávisí jen na tom, jak chytré budou modely, ale také na tom, zda pro ně společnost dovolí postavit infrastrukturu.