Uber odhalil, kolik lidí reálně používá AI agenty. To číslo vás překvapí

Uber odhalil, kolik lidí reálně používá AI agenty. To číslo vás překvapí

Během nejrušnějšího týdne roku si přes AI agenta objednaly Uber jen čtyři jízdy. Humbuk kolem autonomních asistentů narazil na tvrdou realitu — a pro podnikatele je to cenná lekce i příležitost.

Během nejrušnějšího týdne roku, kolem Halloweenu, zpracoval Uber zhruba 320 milionů jízd a objednávek. Kolik z nich si lidé objednali prostřednictvím AI agenta? Jen čtyři jízdy a zhruba 500 objednávek jídla přes Uber Eats. Zatímco Silicon Valley už rok slibuje revoluci, ve které za nás počítačoví asistenti vyřídí nákupy, rezervace i objednávky, realita zatím připomíná prázdnou noční ulici. Pro českého podnikatele je to jeden z nejdůležitějších signálů letošního podzimu — a zároveň skrytá příležitost.

Čísla, která zchladila hype

Na výsledkové konferenci za třetí čtvrtletí přiznal finanční ředitel Uberu Balaji Krišnamurti tvrdá data. Z více než 320 milionů transakcí napříč Uberem a Uber Eats během halloweenského týdne vzešly z iniciativy AI agenta jen jednotky. Doslova čtyři jízdy a pět set objednávek jídla. Generální ředitel Dara Chosrovšáhí to komentoval bez příkras: jde o „velmi, velmi ranou a velmi omezenou trakci". Dodal ovšem, že firma doufá ve zlepšení a že samotný koncept nezatracuje.

Uber v tom není sám. Konkurenční DoorDash minulý týden na své konferenci uvedl, že od AI agentů obdržel zatím jen pár stovek objednávek. Drtivá většina zákazníků stále otevírá klasickou aplikaci a objedná si sama. Dvě největší platformy spotřebitelské ekonomiky USA tak nezávisle na sobě potvrzují totéž: autonomní AI agenti, kteří měli zásadně změnit způsob, jakým nakupujeme a objednáváme, jsou v reálném provozu zatím statisticky prakticky neviditelní. A to navzdory tomu, že právě maloobchod a doprava byly vždy prezentovány jako ukázkové příklady, kde agenti „dávají smysl".

Důležitý je přitom kontext. Nejde o žádný okrajový test v laboratoři. Jde o skutečné nasazení na platformách, které denně obsluhují desítky milionů lidí. Pokud se adopce ani v tomto měřítku nehýbe z místa, není to chyba měření — je to výpověď o chování zákazníka.

Tým startupu sleduje téměř nulová čísla adopce AI agentů na obrazovce

Proč lidé agenty nepoužívají — i když existují

Nejde o nedostatek nabídky. Právě naopak. Vlastní AI agenty dnes nabízejí OpenAI, Anthropic, Google i Grok od SpaceXAI, k tomu desítky specializovaných startupů. Jeden z nejsledovanějších, firma Instinct, získala poslední investiční kolo při ohromujícím ocenění 10 miliard dolarů — a to vznikla teprve loni. Metin osobní asistent Muse se minulý měsíc stal nejstahovanější aplikací v americkém App Storu a překonal 10 milionů uživatelů. Meta navíc tvrdí, že řada z nich s asistentem nakupuje a jedná přímo s firmami.

A přesto se to nijak neprojevuje v počtu objednávek. Chosrovšáhí nabídl vysvětlení, které by si měl přečíst každý, kdo staví produkt kolem umělé inteligence: objednat jízdu v aplikaci trvá v průměru pouhých 50 sekund, znovuobjednání oblíbeného jídla 90 sekund. Jinými slovy — AI agent tady zákazníkovi nešetří čas. Tam, kde je původní úkon už dostatečně rychlý a bezbolestný, prostředník nepřidává hodnotu, jen komplikaci a nejistotu. Humbuk narazil na nejtvrdší metriku, jaká existuje: skutečné lidské chování.

K tomu se přidává otázka důvěry. Nechat software samostatně utratit peníze — objednat jídlo, zaplatit jízdu, zarezervovat hotel — vyžaduje úroveň důvěry, kterou většina lidí zatím nemá. Co když agent objedná špatně? Kdo za to nese odpovědnost? Jak snadno to zruším? Dokud na tyto otázky nemá zákazník jasnou a uklidňující odpověď, raději si věc vyřídí sám. Technologie je připravená, lidská psychologie nikoliv.

Je to velmi, velmi rané a zatím velmi omezené. Doufáme, že trakce poroste.

Co si z toho má odnést český podnikatel

Příběh Uberu je učebnicovým příkladem rozdílu mezi technologickou možností a tržní poptávkou. To, že je něco technicky proveditelné, ještě neznamená, že to lidé skutečně chtějí používat. Pro firmy, které v roce 2026 zvažují investici do agentní AI, z toho plyne několik velmi praktických lekcí, které vás mohou ušetřit od drahého omylu.

Tyto lekce nejsou akademické. Řada českých firem letos naskočila na vlnu „musíme mít AI agenta" a utrácí za nástroje, které zaměstnanci po prvním týdnu přestanou používat. Data z Uberu a DoorDashe jsou laciná připomínka, že se vyplatí nejdřív najít bolavé místo a teprve pak kupovat lék — ne naopak.

Podnikatel zvažuje mezi AI asistentem a jednoduchou mobilní aplikací

Kde agenti dnes už reálně fungují

Aby nevznikl dojem, že jsou AI agenti jen prázdný marketing, je férové ukázat i druhou stranu. Zatímco ve spotřebitelské ekonomice selhávají, ve firemním prostředí už tiše vydělávají peníze. Tam totiž platí přesně ta podmínka, kterou Uberu chybí: procesy jsou pomalé, repetitivní a draze zaměstnávají lidi. Agent, který projde stovky faktur, vytáhne data z e-mailů nebo připraví první verzi reportu, ušetří hodiny — a to se v účetnictví pozná okamžitě.

Rozdíl je v měřitelnosti hodnoty. Když vám agent zkrátí zpracování reklamace z deseti minut na jednu, máte jasný důkaz návratnosti. Když vám „ušetří" deset sekund při objednání jídla, nemáte nic. Český podnikatel by proto měl hledat svoje agentní příležitosti tam, kde dnes platí lidem za nudnou, mechanickou práci — ne tam, kde se snaží okouzlit koncového zákazníka efektní novinkou.

Trpělivý trh, ne mrtvý trh

Nízká čísla rozhodně neznamenají, že je agentní AI slepá ulička. Chosrovšáhí zůstal otevřeným optimistou — agenty vidí jako další kanál poptávky, nikoliv jako hrozbu pro svůj byznys. Poznamenal, že na trhu je dnes zhruba osm velkých AI asistentů a očekává, že jejich počet brzy přesáhne deset. „S Uberem mluví úplně každá AI firma," dodal. To je klíčové: infrastruktura se staví, integrace vznikají na pozadí, jen zákazník zatím nemá dost silný důvod je používat.

Historie technologií se přitom opakuje s železnou pravidelností. Mobilní platby, QR kódy i hlasoví asistenti měli roky, kdy čísla adopce vypadala až trapně — než přišel okamžik, kdy se chování skokově zlomilo. Rozdíl mezi firmami, které na tom nakonec vydělaly, a těmi, které prohořely, byl téměř vždy v načasování a trpělivosti: první skupina stavěla tiše a připravovala se, druhá utrácela miliardy na marketing trhu, který ještě neexistoval, a došly jí peníze dřív, než dozrál.

Pro českou firmu z toho plyne jasný a uklidňující závěr. Nenechte se vystrašit titulky o „revoluci agentů", ale ani je lehkomyslně neignorujte. Rozumná strategie pro zbytek roku 2026 je experimentovat levně, nasazovat agenty primárně do interních procesů s měřitelnou úsporou a pozorně sledovat, kde se reálné chování zákazníků začne lámat. Až ten okamžik přijde — a čísla Uberu naznačují, že zatím nenastal — budete připraveni dřív než konkurence, která se buď bála, nebo naopak vyhořela v předčasném nadšení.

Mezitím platí staré, osvědčené pravidlo, které žádná technologická vlna nezměnila: vyhrává ten, kdo řeší skutečný problém skutečných lidí — ne ten, kdo má nejlepší demo na konferenci. Čtyři jízdy z 320 milionů jsou dnes možná vtip. Za dva roky to ale může být úplně jiný příběh. Otázka pro každého podnikatele zní: budete v tu chvíli stavět, nebo dohánět?