Datová centra míří na oběžnou dráhu. Starcloud získal 170 milionů dolarů a stal se nejrychlejším unicornem z Y Combinatoru

Datová centra míří na oběžnou dráhu. Starcloud získal 170 milionů dolarů a stal se nejrychlejším unicornem z Y Combinatoru

Americký startup Starcloud uzavřel investiční kolo ve výši 170 milionů dolarů a dosáhl valuace 1,1 miliardy. Jeho plán? Přesunout datová centra pro umělou inteligenci na oběžnou dráhu Země — a do roku 2029 být cenově konkurenceschopný pozemským serverovnám.

Když se řekne datové centrum, většina lidí si představí obrovskou halu plnou serverů někde na okraji města. Startup Starcloud z Redmondu ve státě Washington ale přichází s radikálně odlišnou vizí — počítače, které obíhají Zemi ve výšce několika set kilometrů a zpracovávají nejnáročnější AI úlohy pomocí neomezeného solárního záření. Tato vize právě dostala potvrzení od těch nejtvrdších investorů na světě. Starcloud v pondělí oznámil uzavření investičního kola Series A ve výši 170 milionů dolarů při valuaci 1,1 miliardy dolarů. Stal se tak nejrychlejší firmou v historii akcelerátoru Y Combinator, která dosáhla statusu unicorna — pouhých 17 měsíců od svého demo dne.

Proč datová centra na oběžné dráze dávají smysl

Celý nápad zní na první poslech jako sci-fi, ale za Starcloudem stojí tvrdá ekonomická logika. Pozemská datová centra narazila na zásadní omezení — energetické sítě nestíhají. Jen v USA čekají nové datové centrum projekty na připojení k rozvodné síti i několik let. Výstavba nových elektráren je drahá a pomalá. A spotřeba energie na trénování stále větších AI modelů roste tempem, které žádná pozemská infrastruktura nedokáže dlouhodobě udržet.

Na oběžné dráze tyto problémy odpadají. Satelity s dostatečně velkými solárními panely mají přístup k prakticky neomezenému zdroji energie. Chlazení v kosmickém vakuu je efektivnější než na Zemi. A hlavně — žádné čekání na povolení, žádné protesty místních obyvatel, žádné omezené rozvodné sítě. Starcloud slibuje, že jeho orbitální infrastruktura bude cenově konkurenceschopná s pozemskými datovými centry do roku 2028 až 2029.

https://noviny.ai/api/admin/images/e8556b43-1b96-425d-aa0e-0e44d2b183cb/data

Od tří milionů k miliardě za méně než dva roky

Příběh Starcloudu je ukázkou toho, jak rychle se dnes hýbe svět AI infrastruktury. Firmu založili v lednu 2024 tři inženýři se zkušenostmi ze SpaceX Starlink, Airbusu a McKinsey — generální ředitel Philip Johnston, technický ředitel Ezra Feilden a hlavní inženýr Adi Oltean. S počátečním financováním pouhých 3 miliony dolarů dokázali za 21 měsíců postavit a vyslat na oběžnou dráhu svůj první satelit.

V listopadu loňského roku provedli průlomový experiment — na jejich satelitu Starcloud-1 běžel čip Nvidia H100, na kterém úspěšně spustili trénování AI modelu, inferenci modelu Gemini a jemné doladění modelu. To vše v kosmu. Šlo o první takovou demonstraci v historii. Investoři si toho všimli.

Ještě před aktuálním kolem firma získala 34 milionů dolarů od Andreessen Horowitz a In-Q-Tel, investičního fondu americké CIA. Celkové financování tak nyní dosahuje 200 milionů dolarů. Nové investiční kolo vedou fondy Benchmark a EQT Ventures, přičemž partner Benchmarku Chetan Puttagunta vstoupil do představenstva. Dalšími investory jsou Macquarie Capital, NFX, 776 Ventures a Manhattan West.

Co přijde dál: od jednoho satelitu ke konstelaci

Starcloud nyní pracuje na satelitu druhé generace — Starcloud-2. Ten ponese stokrát výkonnější energetický systém než jeho předchůdce a bude osazen čipem Nvidia Blackwell B200, aktuálně nejvýkonnějším AI procesorem na světě. Součástí bude i největší komerčně nasazený rozložitelný radiátor, jaký kdy byl vyslán do vesmíru. Start je plánován na druhou polovinu letošního roku.

https://noviny.ai/api/admin/images/e8c893f2-6cc9-4b8c-9b1f-8d3bedbd5fef/data

V říjnu 2026 by se měla uskutečnit další klíčová mise — vypuštění satelitu integrovaného s AWS Outposts, cloudovou službou Amazonu. To naznačuje, že Starcloud nemíří jen na experimentální projekty, ale na plnohodnotnou integraci s existující cloudovou infrastrukturou, kterou dnes používají miliony firem po celém světě.

Dlouhodobá vize je ještě ambicióznější. Starcloud plánuje vybudovat konstelaci až 88 000 satelitů, které by dohromady tvořily distribuovanou výpočetní síť na oběžné dráze. To už není startup s jedním satelitem — to je plán na vytvoření zcela nové vrstvy globální výpočetní infrastruktury.

Hlavní zákaznické smlouvy jsou uzavřené na služby pro další kosmické lodě, zejména satelity pro pozorování Země. Současně pracujeme na závazných dohodách o odběru energie s hyperscalery, které oznámíme v nadcházejících měsících. — Philip Johnston, CEO Starcloud

Závod, ve kterém závodí i Musk a Bezos

Starcloud není ve vesmírných datových centrech sám. Elon Muskův SpaceX, který loni akvíroval xAI, oznámil plány na budování milionové satelitní konstelace pro orbitální výpočty. Jeff Bezosův Blue Origin vyjadřuje podobné ambice. Ale Starcloud má náskok — je jediný, kdo skutečně demonstroval AI výpočty na oběžné dráze.

Mezi strategické partnery firmy patří Nvidia, Amazon Web Services, Google Cloud a společnost Crusoe, která je jedním z prvních zákazníků. Zájem CIA prostřednictvím In-Q-Tel pak naznačuje, že orbitální výpočty mají i významný bezpečnostní a vojenský rozměr.

Co to znamená pro české podnikatele

Na první pohled se může zdát, že orbitální datová centra jsou záležitostí vzdálené budoucnosti a amerických technologických gigantů. Ale signály jsou jasné. Poptávka po výpočetním výkonu pro AI roste tak rychle, že pozemská infrastruktura nestačí. A kdykoli vznikne nový typ infrastruktury, mění se celá ekonomika služeb, které na ní stojí.

Cena výpočetního výkonu může klesnout. Pokud se orbitální datová centra stanou realitou a budou cenově konkurenceschopná do roku 2029, firmy získají přístup k levnějšímu AI výpočetnímu výkonu. To je dobrá zpráva pro každého, kdo dnes platí za cloudové GPU. Energetická omezení přestanou být brzdou — řada AI projektů dnes naráží na to, že výpočetní kapacity prostě nejsou k dispozici. Orbitální infrastruktura by mohla toto úzké hrdlo odstranit.

Nové příležitosti pro české firmy. Česká republika má silnou kosmickou průmyslovou základnu — firmy jako SAB Aerospace nebo BD Sensors Space. Rozvoj orbitální výpočetní infrastruktury otevírá nový trh pro dodavatele komponent, softwaru i služeb. A pak je tu geopolitický rozměr — kdo ovládá výpočetní infrastrukturu, ovládá AI. Přesun části této infrastruktury do vesmíru mění bezpečnostní kalkulace a otevírá nové otázky o regulaci a suverenitě dat.

Starcloud je stále v rané fázi a jeho plány na 88 000 satelitů jsou zatím spíše vizí než realitou. Ale to, co firma dokázala za necelé dva roky — od nuly k miliardové valuaci a fungujícímu satelitu s AI čipem na orbitě — ukazuje, že hranice mezi sci-fi a byznysem se v éře umělé inteligence stírají rychleji, než kdokoli čekal.