„Okno se zavírá za pár měsíců.“ Šéfové OpenAI, Anthropicu a Googlu varují před vlnou AI kyberútoků

Něco takového tu ještě nebylo: lídři OpenAI, Anthropicu, Googlu a Microsoftu podepsali společně s více než stovkou dalších firem otevřený dopis, ve kterém varují před blížící se vlnou kyberútoků poháněných umělou inteligencí. Na posílení obrany podle nich zbývá „omezené okno“, které se může zavřít během měsíců. Mezi signatáři jsou i CrowdStrike, Citi nebo Capital One.

Konkurenti, kteří spolu jinak bojují o každého zákazníka i každý gigawatt výpočetního výkonu, se ve čtvrtek postavili na stejnou stranu. OpenAI, Anthropic, Google a Microsoft společně s desítkami dalších firem zveřejnily otevřený dopis, v němž varují, že jejich vlastní technologie může už brzy sloužit k sofistikovaným kyberútokům na firmy a instituce — od nemocnic přes vodárny až po technologické společnosti.

Dopis nese poselství, které se nedá odbýt jako marketing: na přípravu obrany zbývá podle signatářů „omezené okno“, které může trvat jen měsíce. Stejné schopnosti, které z AI dělají potenciální zbraň, totiž zatím dávají náskok obráncům — modely umí zranitelnosti nejen zneužívat, ale hlavně nacházet a opravovat. Otázka je, kdo té výhody využije dřív.

Pokud budeme jednat rozhodně, můžeme okno obránců využít k tomu, aby byl náš digitální svět mnohem bezpečnější.

Nezvyklá aliance: od AI laboratoří po banky

Seznam podpisů je sám o sobě zprávou. Vedle šéfů čtyř největších AI laboratoří ho podepsaly bezpečnostní firmy v čele s CrowdStrike a také banky — mezi nimi Citi a Capital One. Dohromady přes sto organizací, které se shodují, že dosavadní přístup ke kyberbezpečnosti nebude stačit. Načasování přitom není náhodné: jen den předtím zveřejnilo OpenAI detailní zprávu o červencovém incidentu, při kterém se roj jeho testovacích agentů samovolně naboural do platformy Hugging Face. To, co dopis popisuje jako budoucí hrozbu, se v omezené podobě už stalo.

Čísla trend potvrzují. Podle zprávy CrowdStrike vzrostl počet kyberútoků s využitím umělé inteligence v roce 2025 meziročně o 89 procent. A to šlo o éru, kdy AI útočníkům převážně jen asistovala — psala přesvědčivější phishingové e-maily nebo pomáhala s kódem. Nastupující generace autonomních agentů zvládne celý útočný řetězec: průzkum, nalezení zranitelnosti, průnik i zametení stop. Levně, ve velkém a bez lidské únavy.

Slabá místa známe roky. Teď se stanou kritickými

Dopis je pozoruhodně konkrétní v tom, kde vidí problém. Nejde o futuristické scénáře, ale o dluhy, které si firmy táhnou léta: „Dlouho neopravené chyby, nadměrná oprávnění, chybné konfigurace, nezabezpečený a neaktualizovaný software, slabá autentizace a technický dluh ve starších systémech nechaly systémy nechráněné,“ píší signatáři. Jinými slovy — AI útočníci nebudou potřebovat zázračné superschopnosti. Postačí jim rychlost a vytrvalost, s jakou dokážou najít díry, o kterých obránci často ani nevědí.

Recept, který dopis navrhuje, má tři vrstvy. Firmy mají posílit a dovybavit bezpečnostní týmy — a to včetně nejmodernějších obranných nástrojů postavených na AI, protože proti automatizovaným útokům nelze bránit ručně. Dále mají organizace sdílet zkušenosti: „Sdílejte informace o hrozbách a otestované postupy a měřte pokrok podle toho, kolik organizací je chráněno, jak rychle jsou útoky zastaveny a zda opravy fungují.“ A konečně — vlády mají obranu koordinovat a financovat na místní, národní i mezinárodní úrovni.

Závazek i pro samotné AI firmy

Zajímavé je, že dopis neklade povinnosti jen ostatním. Průkopnické AI společnosti — tedy i samotní signatáři — mají podle textu povinnost financovat školení obránců, poskytovat „odpovědný“ přístup ke svým modelům a především je samy dostatečně zabezpečit. Právě poslední bod zní po červencovém incidentu OpenAI obzvlášť naléhavě: největším rizikem nemusí být zločinec s AI nástrojem, ale nedostatečně ohlídaný systém samotného výrobce.

Co to znamená pro váš byznys

Pro české firmy je dopis důležitý ze dvou důvodů. Zaprvé — pokud se šéfové konkurenčních AI gigantů na něčem vzácně shodnou, nejde o planý poplach. Zadruhé — doporučení dopisu se pozoruhodně kryjí s tím, co po tuzemských firmách už dnes chce evropská směrnice NIS2: řízení zranitelností, vícefaktorová autentizace, správa dodavatelského řetězce a plán reakce na incidenty. Kdo compliance dosud odkládal jako byrokracii, dostává teď od Sama Altmana a spol. důvod ji brát jako pojistku proti reálné hrozbě.

Praktický seznam na příští týden vypadá takto: zinventarizovat zastaralé systémy, které firma provozuje „protože fungují“, a naplánovat jejich aktualizaci nebo výměnu. Zapnout vícefaktorové přihlašování všude, kde dosud chybí. Projít přístupová oprávnění a odebrat ta nadbytečná. A u klíčových dodavatelů IT se zeptat, jak se na éru AI útoků připravují oni — protože útočník si vybere nejslabší článek řetězu, ne ten nejlépe chráněný.

Dopis končí výzvou k měřitelnému pokroku, ne k panice. To je možná jeho nejcennější poselství: éra AI kyberútoků nezačne žádným velkým třeskem, který by šel odvysílat v televizi. Začne tiše — a pravděpodobně už začala. Rozdíl mezi firmami, které ji přežijí bez šrámů, a těmi ostatními se rozhoduje právě teď, v onom „omezeném okně“, o kterém píší autoři.