Lidé přestali s ChatGPT konverzovat a začali mu zadávat práci. Nová data OpenAI jmenují i Česko

Lidé přestali s ChatGPT konverzovat a začali mu zadávat práci. Nová data OpenAI jmenují i Česko

OpenAI zveřejnila data o tom, jak svět reálně používá ChatGPT. Těžiště se přesouvá od otázek k hotovým úkolům, nejrychleji rostou uživatelé nad 35 let a mezi zeměmi s tímto trendem OpenAI výslovně jmenuje Česko.

Když se před čtyřmi lety objevil ChatGPT, svět se ho ptal. Na recepty, na dějepis, na rady se životem. Nová data, která OpenAI zveřejnila ve středu v reportu s výmluvným názvem „From asking to doing“ (Od ptaní k dělání), ukazují zásadní zlom: uživatelé přestávají umělou inteligenci používat jako chytřejší vyhledávač a začínají jí předávat celé úkoly. A pro české čtenáře má report jednu zajímavost navíc — Česko je mezi zeměmi, které OpenAI výslovně jmenuje jako příklad nastupujícího trendu.

Od otázek k hotovým výstupům

Jádrem reportu je rozdělení interakcí na „asking“ — žádosti o informace či radu — a „doing“, kdy model rovnou produkuje výstup: píše, programuje, analyzuje data, překládá. Zatímco dotazy stále tvoří zhruba polovinu všech zpráv, v pracovním kontextu se poměr obrací. Podle dat OpenAI lidé v práci zadávají modelu úkoly více než dvakrát častěji než mimo ni. Vedle textu navíc rychle roste práce s multimédii — obrázky, dokumenty a hlasem — takže se rozšiřuje i samotný typ práce, kterou lidé modelu svěřují.

Ten rozdíl není jazyková hříčka. „Zeptat se“ znamená, že výsledek stále vyrábí člověk a AI mu jen radí. „Zadat úkol“ znamená, že výstup — e-mail, tabulku, kus kódu, smlouvu — odevzdává stroj a člověk ho kontroluje. Pro produktivitu firmy je to zásadně jiný režim: v prvním případě AI šetří minuty na vyhledávání, ve druhém přebírá celé kusy pracovní náplně. A právě druhý režim podle dat OpenAI sílí.

Vůbec nejčastější pracovní disciplínou zůstává psaní, které podle podkladového výzkumu OpenAI tvoří kolem 40 procent pracovních zpráv. A tady se skrývá detail, který boří rozšířenou představu o AI jako stroji na generický obsah: zhruba dvě třetiny psaní nejsou tvorba nového textu, ale úprava toho, co člověk sám napsal — editace, zkracování, překlad, změna tónu. Programování je oproti tomu překvapivě malá část celku, v řádu jednotek procent konverzací. Většina hodnoty ChatGPT v kancelářích tedy nevzniká tam, kde AI něco vymýšlí, ale tam, kde zrychluje práci s materiálem, který už existuje.

https://noviny.ai/api/admin/images/5d81c526-42ba-4307-9977-724ae85cb0f6/data

Nejrychleji rostou pětatřicátníci a starší. I v Česku

Druhý velký příběh reportu se týká demografie. Raní uživatelé ChatGPT byli převážně mladí muži z technických oborů. To se mění: rozdíly mezi pohlavími se stírají a nejrychleji dnes roste podíl zpráv od uživatelů starších 35 let. OpenAI mezi zeměmi, kde je tento posun zvlášť patrný, uvádí Francii a Česko. Není to poprvé, co se tuzemsko v datech OpenAI objevilo — už dřívější evropská čísla ukazovala, že Češi patří v regionu k nadprůměrně aktivním uživatelům. Teď se ale posouvá struktura: k mladým ročníkům se přidává generace, která má ve firmách rozpočty a rozhodovací pravomoci.

Pro tuzemský trh je to důležitý signál. Znamená to, že AI v Česku přestává být hračkou studentů a ajťáků a prosakuje do produktivní části populace — mezi manažery, účetní, právníky, lékaře a řemeslníky, tedy přesně tam, kde se rozhoduje o firemních nákupech softwaru. Že se Česko ocitlo v jedné větě s Francií jako ukázkový trh tohoto posunu, je navíc drobná, ale výmluvná stopa: tuzemská adopce AI je z pohledu OpenAI natolik viditelná, že stojí za zmínku ve zprávě pro celý svět.

Geograficky se adopce vyrovnává i globálně: podle reportu dotahují země Latinské Ameriky, Afriky a Oceánie náskok raných adoptérů a růst zrychluje v zemích s nižšími a středními příjmy. AI tedy přestává být privilegiem bohatého Západu — což mimo jiné znamená, že konkurence vyzbrojená stejnými nástroji může přijít odkudkoli. Pro exportně orientované české firmy je to připomínka, že produktivitní náskok z AI nebude trvat věčně nikomu.

Globální používání ChatGPT se posouvá od ptaní k dělání. Uživatelé stále častěji nasazují AI na psaní, programování a analýzu.

Proč OpenAI taková data vůbec zveřejňuje

K číslům je fér dodat metodologickou poznámku. Report vychází z anonymizované, automatizovaně klasifikované analýzy konverzací spotřebitelských tarifů — obsah podle OpenAI nečetli lidé, ale strojové klasifikátory nad agregovanými daty. Firemní a školní nasazení do analýzy zahrnuté není, reálné pracovní využití je tedy nejspíš ještě vyšší, než čísla ukazují. A protože data publikuje sama OpenAI, je namístě zdravý odstup: firma ukazuje výsek reality, který si sama vybrala. Data zveřejňuje na novém webu OpenAI Signals, který má sloužit jako centrum ekonomického výzkumu firmy.

Načasování přitom není náhodné. OpenAI se připravuje na vstup na burzu: důvěrný návrh prospektu u americké Komise pro cenné papíry už leží a podle agenturních zpráv se veřejná verze dokumentu čeká v polovině srpna, s možným zářijovým úpisem — ačkoli část zdrojů připouští i odklad na rok 2027, pokud by valuace nedosáhla ambicí Sama Altmana. Ve hře jsou astronomická čísla: poslední soukromé ocenění firmy se pohybovalo kolem 850 miliard dolarů a Altman podle médií míří k hranici bilionu. Report, který ukazuje ChatGPT jako globální pracovní nástroj s rostoucí solventní uživatelskou základnou, je v této situaci přesně ten příběh, který chce firma vyprávět investorům: nejsme chatbot na hraní, jsme infrastruktura práce.

Posun „od ptaní k dělání“ navíc zapadá do širší strategie celého odvětví. Stejným směrem míří agentní nástroje, které OpenAI, Anthropic i Google letos předvádějí: AI, která nejen odpovídá, ale rovnou jedná — objednává, programuje, vyřizuje telefonáty. Data z reportu tak fungují i jako důkaz poptávky: uživatelé si o tento režim říkají sami, dřív než jim ho firmy stihly plně postavit.

https://noviny.ai/api/admin/images/321a2574-befc-4fed-bd2c-7caf6d6b5032/data

Co to znamená pro váš byznys

Za marketingovou vrstvou reportu zůstávají tři prakticky použitelné závěry. Zaprvé: vaši zaměstnanci už AI v práci velmi pravděpodobně používají, ať o tom víte, nebo ne — a používají ji na konkrétní výstupy, ne na hraní. Firma bez jasných pravidel pro nakládání s interními daty v AI nástrojích tak nespravuje riziko, jen ho nevidí. Minimum, které by měl mít letos každý tuzemský zaměstnavatel: seznam povolených nástrojů, jasné vymezení, jaká data do nich smějí, a placené firemní účty místo soukromých — právě proto, že spotřebitelské konverzace mohou sloužit k dalšímu výzkumu a firemní tarify nikoli.

Zadruhé: největší přidaná hodnota dnes neleží v generování obsahu z ničeho, ale v zrychlení práce s vlastními podklady — editace smluv, úprava nabídek, shrnutí porad, překlady. Pokud hledáte, kde AI nasadit jako první, začněte tam, kde vaši lidé už dnes tráví hodiny přepisováním. Konkrétní první krok může vypadat takto: udělejte si inventuru pěti nejčastějších dokumentů, které ve firmě vznikají, a u každého si položte otázku, zda ho dnes někdo píše od nuly, přestože z osmdesáti procent vzniká z existujících podkladů.

A zatřetí: rostoucí skupina uživatelů 35+ znamená, že AI gramotnost přestává být konkurenční výhodou mladých firem a stává se hygienickým minimem. Česko je podle dat OpenAI v tomto posunu mezi viditelnými trhy — což je dobrá zpráva pro tuzemskou produktivitu a špatná zpráva pro každého, kdo s adopcí čeká, až trend přejde. Nepřejde.

Vycházeli jsme z reportu OpenAI „From asking to doing“ a navazujícího ekonomického výzkumu firmy; kontext k přípravě vstupu na burzu doplnily agenturní zprávy.