OpenAI chce pohánět datová centra fúzní energií. S Helionem jedná o pěti gigawattech
OpenAI vyjednává s fúzním startupem Helion Energy o historicky největší energetické dohodě v technologickém průmyslu — 5 gigawattů do roku 2030 a 50 gigawattů do roku 2035. Sam Altman kvůli střetu zájmů opustil představenstvo Helionu. Energie se stává strategickou zbraní AI závodu.
Největší výrobce umělé inteligence na světě chce svá datová centra napájet energií z jaderné fúze. OpenAI jedná se startupem Helion Energy o kontraktu, který by firmě zajistil 5 gigawattů fúzní energie do roku 2030 a 50 gigawattů do roku 2035. Pokud se dohoda dotáhne do konce, půjde o historicky největší objednávku energie od jedné technologické firmy — a o první komerční využití fúze v takovém měřítku.
Altman odchází z vedení Helionu. Důvod? Střet zájmů
Za Helionem stojí mimo jiné peníze Sama Altmana, šéfa OpenAI. Altman do firmy investoval osobně — vedl investiční kolo Series E v hodnotě 500 milionů dolarů v roce 2021 a přislíbil dalších 1,7 miliardy dolarů vázaných na technologické milníky. Až donedávna zastával pozici předsedy představenstva Helionu.
Jenže teď, kdy OpenAI s Helionem jedná jako zákazník, se Altman rozhodl z vedení Helionu odstoupit. Důvod je jasný: nemůže sedět na obou stranách stolu. Z vyjednávání se zcela vyloučil. Informaci přinesl TechCrunch s odkazem na zdroje blízké oběma firmám.
Helion v únoru 2026 dosáhl teploty plazmy přes 150 milionů stupňů Celsia — důležitý technický milník na cestě ke komerční fúzi. Firma navíc získala další investiční kolo Series F ve výši 425 milionů dolarů při valuaci 5,2 miliardy dolarů.
Jak funguje Helionova technologie a proč je jiná
Většina fúzních projektů se snaží dosáhnout trvalé reakce a energii odebírat přes parní turbíny — podobně jako klasické jaderné elektrárny. Helion jde úplně jinou cestou. Používá takzvaný pulzní magnetický systém: dvě oblaka plazmy z deuteria a helia-3 se zrychlí na rychlost přes 1,6 milionu kilometrů za hodinu a srazí se uprostřed generátoru.
Při srážce se plazma stlačí silným magnetickým polem na teplotu přesahující sto milionů stupňů. A pak přijde klíčový trik: když se plazma rozpíná zpět, tlačí na magnetické pole a podle Faradayova zákona přímo generuje elektrický proud. Žádná pára, žádné turbíny, žádný dlouhodobý radioaktivní odpad. Účinnost zpětného získání energie přesahuje 95 procent.
Jeden Helionův reaktor produkuje přibližně 50 megawattů. Pro splnění cíle 5 gigawattů do roku 2030 by bylo potřeba asi 100 reaktorů. Pro kontext — přehrada Grand Coulee, největší vodní elektrárna v USA, má kapacitu 6,8 gigawattu. Cíl 50 gigawattů do roku 2035 by vyžadoval tisíc reaktorů.
Proč OpenAI potřebuje vlastní elektrárnu
Čísla hovoří jasně. OpenAI plánuje navýšit svou spotřebu elektřiny 125násobně v příštích osmi letech. Projekt Stargate, za kterým stojí investice ve výši 500 miliard dolarů, počítá s až deseti datovými centry, z nichž každé může spotřebovat 5 gigawattů. Trénink modelu GPT-4 stál přes 100 milionů dolarů a spotřeboval 50 gigawatthodin — dost na zásobování San Francisca po tři dny.
Americká datová centra aktuálně spotřebují 176 terawatthodin ročně, což odpovídá 4,4 procentům celkové spotřeby elektřiny v USA. Podle analytiků se tento podíl do roku 2030 může vyšplhat na 9 procent. Bez nových zdrojů energie se AI průmysl dostane do slepé uličky.
Helion přitom není jedinou sázkou. Microsoft už v roce 2023 podepsal s Helionem smlouvu na dodávku 50 megawattů fúzní energie do roku 2028 — šlo o historicky první komerční kontrakt na fúzní energii vůbec. Další velcí hráči investují do jaderných reaktorů nové generace, solárních farem a geotermální energie.
Co to znamená pro český byznys
Energetická náročnost umělé inteligence není abstraktní problém. Je to faktor, který ovlivňuje cenu každého API volání, každého trénovaného modelu a v konečném důsledku i cenu AI služeb, které české firmy nakupují. Pokud se fúze ukáže jako životaschopná, může dramaticky snížit provozní náklady největších AI poskytovatelů — a tím i ceny pro koncové zákazníky.
Zároveň platí, že Helion zatím neprokázal komerční životaschopnost své technologie. Mezi laboratorním úspěchem a elektrárnou dodávající gigawatty do sítě je obrovská propast. Dohoda mezi OpenAI a Helionem má řadu podmínek, které musí být teprve splněny — včetně výběru lokality a prokázání spolehlivého provozu reaktorů.
Jednání se týkají základního rámce dohody. Mnohé podmínky musí být teprve splněny, včetně výběru lokality pro výrobu energie.
Přesto samotný fakt, že největší AI firma světa vsází na fúzi, signalizuje zásadní posun. Energie přestává být pouhým provozním nákladem a stává se strategickým aktivem. Firmy, které budou mít přístup k levné a stabilní energii, získají rozhodující konkurenční výhodu — ať už jde o trénování modelů, nebo provoz inference v reálném čase.
Pro české podnikatele z toho plyne jedno: sledujte energetiku stejně pozorně jako samotné AI modely. V příštích letech bude cena a dostupnost energie jedním z hlavních faktorů, které rozhodnou o tom, kdo v AI závodu uspěje — a kdo ne.