Jensen Huang odhalil číslo, které změní pravidla hry. Agentní AI potřebuje tisíckrát více výpočetního výkonu
Šéf Nvidie na konferenci Knowledge 2026 odhalil, že agentní AI vyžaduje tisíciprocentní nárůst výpočetního výkonu oproti generativní AI. Technologičtí giganti proto letos investují přes 710 miliard dolarů do infrastruktury a masivně skupují jaderné kapacity.
Šéf Nvidie Jensen Huang na konferenci ServiceNow Knowledge 2026 pronesl větu, která by měla zajímat každého podnikatele: výpočetní výkon potřebný pro agentní umělou inteligenci vzrostl za pouhé dva roky o tisíc procent oproti generativní AI. A to je teprve začátek — podle Huanga může být skutečné číslo ještě o dva řády vyšší.
Proč agentní AI žere tolik energie
Generativní AI, jak ji znáte z ChatGPT nebo Claude, funguje reaktivně. Napíšete dotaz, model zpracuje tokeny, dostanete odpověď a grafický procesor odpočívá. Agentní AI je zásadně jiná disciplína. Autonomní agenti čtou dokumenty, plánují kroky, volají nástroje, píší kód, dotazují databáze a sami si ověřují výsledky — a to celé minuty až hodiny bez přestávky, často úplně bez lidského dohledu.
Jeden takový cyklus agentní AI spotřebuje více výpočetního výkonu než tucet běžných chatovacích odpovědí. Huang přitom hovoří o budoucnosti, kde deset miliard digitálních AI agentů bude pracovat po boku lidských zaměstnanců. "Celá výrobní linka bude provozována roboty, řízena dalšími roboty, a celá továrna je robot," řekl v rozhovoru pro CNBC.
Energetika na hranici kapacit
Americká rozvodná síť nezažila podobný nárůst poptávky od průmyslového boomu po druhé světové válce. Datová centra v USA aktuálně spotřebovávají přibližně 41 gigawattů — nárůst o 150 % za pět let. Národní laboratoř Lawrence Berkeley odhaduje, že do roku 2028 toto číslo vyskočí na 325 až 580 terawatthodin ročně, což představuje až 12 % celkové americké spotřeby elektřiny.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své dubnové zprávě uvádí, že globální spotřeba elektřiny datových center se do roku 2030 zdvojnásobí z 485 TWh na 950 TWh. Specificky AI datová centra svou spotřebu ztrojnásobí. A to vše ještě nepočítá s Huangovým desetinásobkem pro agentní workloady.
Už dnes dochází ke konkrétním dopadům. Společnost Dominion Energy, která zásobuje severní Virginii — nejhustší koncentraci datových center na světě — poprvé od roku 1992 zvýšila základní sazbu. Běžná domácnost platí o 11,24 dolaru měsíčně více. To není technologická firma absorbující náklady. To je obyčejný spotřebitel, který dotuje budování AI infrastruktury.
Bilion dolarů do roku 2027
Čtyři největší cloudoví giganti — Amazon, Microsoft, Google a Meta — letos kolektivně investují přes 710 miliard dolarů do AI infrastruktury. Podle IEA pět největších technologických firem nyní utrácí za kapitálové výdaje více než celý globální těžební průmysl ropy a plynu dohromady. Huang odhaduje, že poptávka po AI výpočetní infrastruktuře dosáhne jednoho bilionu dolarů do konce roku 2027.
Technologické firmy proto masivně investují do jaderné energie. Pipeline podmíněných dohod mezi provozovateli datových center a projekty malých modulárních reaktorů (SMR) vzrostla z 25 GW na konci roku 2024 na 45 GW letos v dubnu. Google má smlouvu o odběru energie s firmou Kairos Power, Amazon koupil kampus vedle 2,5gigawattové jaderné elektrárny Susquehanna.
Energie se stala hlavním úzkým hrdlem růstu AI, dokonce větším než nedostatek pokročilých čipů. — Jensen Huang, CEO Nvidia
Zajímavý je i takzvaný Jevonsův paradox v praxi: ačkoli Nvidia dosáhla stotisícinásobného zlepšení výkonu na watt za poslední dekádu, celková spotřeba stále roste, protože počet úloh roste rychleji než efektivita. Levnější výpočet neznamená méně energie — znamená více využití.
Co to znamená pro české firmy
Pro české podnikatele má Huangovo odhalení tři praktické důsledky. Za prvé: ceny cloudových služeb pravděpodobně nebudou klesat tak rychle, jak mnozí doufali. Provozní náklady na AI agenty jsou řádově vyšší než na jednorázové generativní dotazy. Kdo plánuje nasazení autonomních AI systémů ve firmě, musí počítat s výrazně vyššími provozními náklady.
Za druhé: energetická bezpečnost se stává strategickým tématem i pro firmy mimo energetický sektor. Ceny elektřiny budou pod tlakem, protože datová centra soupeří o kapacitu s běžným průmyslem. Česko sice nemá koncentraci datových center jako severní Virginie, ale globální cenový tlak na energetické komodity se přenáší všude.
Za třetí: přechod od generativní k agentní AI je investiční příležitost. Firmy, které se dnes připravují na infrastrukturní nároky agentních systémů — ať už jde o vlastní výpočetní kapacity, partnerství s cloudovými poskytovateli nebo energetické zajištění — budou mít konkurenční výhodu v momentě, kdy se agentní AI stane standardem podnikového nasazení. A podle tempa investic největších hráčů to nebude za deset let, ale za dva až tři roky.