Japonské megabanky získají přístup k nejnebezpečnějšímu AI modelu světa. Mythos od Anthropic našel tisíce neznámých zranitelností

Japonské megabanky získají přístup k nejnebezpečnějšímu AI modelu světa. Mythos od Anthropic našel tisíce neznámých zranitelností

Společnost Anthropic vyvinula AI model, který dokáže za pár hodin najít bezpečnostní chyby, na které lidští experti nepřišli desítky let. Teď ho dostanou do rukou japonské banky a celý svět kybernetické bezpečnosti se musí přizpůsobit nové realitě.

Co je Claude Mythos a proč se o něm mluví

Claude Mythos Preview je nový model od společnosti Anthropic, který při interním testování prokázal mimořádné schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nejde o nástroj vyvinutý primárně pro hledání chyb v softwaru — je to obecný jazykový model, který se ukázal být v této disciplíně lepší než naprostá většina lidských odborníků.

Čísla mluví sama za sebe. Mythos během předběžného testování identifikoval tisíce dosud neznámých zero-day zranitelností ve všech hlavních operačních systémech a webových prohlížečích. V 83 % případů vytvořil funkční exploity hned při prvním pokusu. V jednom zdokumentovaném případě odhalil 27 let starou chybu v OpenBSD — systému, který je proslulý právě svým bezpečnostním zpevněním.

https://noviny.ai/api/admin/images/5788e76d-12a3-438b-9ef6-5398a76817f1/data

Příklad z praxe: Mozilla minulý týden vydala Firefox 150 s opravami 271 zranitelností, které Mythos našel během jednoho jediného analytického průchodu. Jde o bezprecedentní objem bezpečnostních nálezů z jediného zdroje. Většina těchto chyb přežila roky lidského bezpečnostního auditu a miliony automatizovaných testů.

Project Glasswing: kontrolovaný přístup místo veřejného vydání

Anthropic si plně uvědomuje, že veřejné zpřístupnění Mythosu by bylo nezodpovědné. Model totiž umí nejen hledat zranitelnosti, ale i psát funkční exploity — včetně řetězců útoků, které prolomí sandbox prohlížeče i operačního systému. Proto firma zvolila cestu řízeného přístupu pod hlavičkou Project Glasswing.

Do programu vstoupilo zatím 12 hlavních partnerů — mezi nimi AWS, Apple, Cisco, Google, JPMorganChase, Microsoft, Nvidia a Palo Alto Networks. Dalších přibližně 40 organizací získalo přístup na individuálním základě. Podmínky jsou přísné: partneři mohou Mythos používat pouze k hledání zranitelností ve vlastních systémech a k přípravě oprav, nikoli ke zveřejňování exploitů.

Japonsko na řadě: tři megabanky do konce května

Podle zdrojů agentury Reuters tři největší japonské banky — Mitsubishi UFJ Financial Group, Mizuho Financial Group a Sumitomo Mitsui Financial Group — získají přístup k Mythosu přibližně do dvou týdnů. Jsou to první japonské instituce v programu Glasswing, který byl dosud omezen na americké a několik evropských partnerů.

https://noviny.ai/api/admin/images/8dbfd672-0469-4300-ba91-9eec61873d12/data

O rozhodnutí banky informoval americký ministr financí Scott Bessent při jednáních v Tokiu. Tato skutečnost podtrhuje geopolitický rozměr celé záležitosti — Mythos se stává nástrojem americké technologické diplomacie, nikoli pouze komerčním produktem Anthropic. Ministři financí eurozóny si minulý týden na zasedání Ecofin stěžovali, že žádná vláda EU zatím k modelu přístup nemá.

Japonsko zároveň přistupuje k situaci se vší vážností. Ministryně financí Satsuki Katayamová oznámila vznik pracovní skupiny čítající 36 subjektů — včetně velkých bank, Bank of Japan a japonských poboček Anthropic a OpenAI. Skupinu řídí šéf informační bezpečnosti Mizuho a jejím úkolem je identifikovat ohrožení, zavést obranná opatření a připravit koordinovanou strategii záplatování japonského finančního systému.

Co to znamená pro české firmy

Schopnosti Mythosu mění pravidla hry nejen pro velké banky, ale pro každou firmu, která provozuje digitální infrastrukturu. Klíčových poznatků je několik.

Toto je kybernetický moment nebezpečí, který ospravedlňuje kontroly přístupu. — Dario Amodei, CEO Anthropic

Situace kolem Mythosu je fascinujícím paradoxem moderní technologie. AI, která dokáže najít a potenciálně zneužít tisíce bezpečnostních chyb, je zároveň nejlepší nadějí na jejich opravu. Otázka není, jestli se tyto schopnosti rozšíří — ale jestli obránci dostanou dostatečný náskok před útočníky. Pro české firmy to znamená jediné: investice do kybernetické bezpečnosti a rychlé reakce na nové záplaty přestávají být volitelné. Jsou existenční nutností.