Tři ze čtyř firem už mají šéfa pro umělou inteligenci. Před rokem to byla čtvrtina

Tři ze čtyř firem už mají šéfa pro umělou inteligenci. Před rokem to byla čtvrtina

Nová globální studie IBM ukazuje dramatický posun v řízení firem: 76 procent organizací má v roce 2026 vlastního Chief AI Officera. Před rokem to bylo pouhých 26 procent. Ředitelé přestavují celé vedení, aby drželi krok s AI.

Když se řekne „vedení firmy“, většina lidí si představí generálního ředitele, finančního ředitele a možná technologického šéfa. Jenže v roce 2026 na stůl přibyla nová vizitka: Chief AI Officer. A není to žádná módní libůstka — podle čerstvé studie IBM Institute for Business Value ji má ve firmě už 76 procent organizací. Před dvanácti měsíci to byla pouhá čtvrtina.

Studie, kterou IBM zveřejnil 4. května 2026, vychází z odpovědí 2 000 generálních ředitelů ze 33 zemí a 21 odvětví. Její hlavní sdělení je jasné: umělá inteligence nemění jen produkty a procesy, ale samotné řízení firem. A kdo to nepochopí, zůstane pozadu.

Z okrajové pozice do středu rozhodování

Trojnásobný nárůst pozice CAIO za jediný rok nemá v historii podnikového řízení obdoby. Žádná jiná manažerská role — ani Chief Digital Officer v éře digitální transformace — se neprosadila tak rychle. Důvod je prostý: AI přestala být projektem IT oddělení a stala se strategickou pákou celé firmy.

https://noviny.ai/api/admin/images/ad23c6d6-34ab-4839-9dc9-bd6437824f03/data

Podle studie firmy, které přistupují k C-suite s prioritou „AI-first“, dokázaly rozšířit o 10 procent více AI iniciativ napříč celým podnikem než jejich konkurenti. Nejde tedy jen o symbolickou pozici — přítomnost CAIO přímo koreluje s reálnými výsledky.

Gary Cohn, vicepředseda IBM, to v předmluvě studie shrnul bez příkras: „Úlohou generálního ředitele bylo vždy vést firmu disrupcí. Co AI mění, je rychlost a důsledky vedení. Rozhodovací cykly se komprimují. Hranice mezi funkcemi se rozpouštějí. Výhodu získá ten, kdo se dokáže učit, adaptovat a realizovat rychleji než konkurence.“

Ředitelé důvěřují AI při strategických rozhodnutích

Jeden z nejpřekvapivějších závěrů studie: 64 procent dotázaných ředitelů je ochotno přijímat zásadní strategická rozhodnutí na základě výstupů umělé inteligence. To je zlomový okamžik. Ještě před dvěma lety panovala v boardroomech skepse, jestli AI vůbec rozumí kontextu byznysu. Dnes ředitelé říkají: ano, rozumí — a my to využijeme.

Studie zároveň odhaluje zajímavý paradox. Zatímco 86 procent ředitelů věří, že jejich zaměstnanci mají dovednosti pro spolupráci s AI, ve skutečnosti AI pravidelně používá jen 25 procent pracovní síly. Propast mezi přesvědčením a realitou je obrovská — a právě tady se otevírá prostor pro firmy, které dokážou AI dostat z pilotních projektů do každodenní praxe.

Polovina rozhodnutí bez lidského zásahu do roku 2030

Studie naznačuje, kam se řízení firem posune v příštích čtyřech letech. Dotázaní ředitelé očekávají, že do roku 2030 bude 48 procent operativních rozhodnutí — tam, kde lze kodifikovat pravidla a mantinely — činit AI zcela bez lidského zásahu. Dnes je to 25 procent.

To neznamená, že lidé zmizí z rozhodovacích procesů. Naopak: 79 procent dotázaných potvrzuje, že decentralizují rozhodování a distribuují odpovědnost. AI přebírá rutinní a datově náročná rozhodnutí, zatímco lidé se soustředí na strategii, kreativitu a vztahy.

https://noviny.ai/api/admin/images/18cc9d58-87e8-4b8c-af13-43a80e6e2f05/data

Klíčové ale je, že 83 procent ředitelů říká: úspěch AI závisí víc na adopci lidmi než na samotné technologii. Proto se mění i role personálního ředitele — 59 procent CEO očekává růst vlivu CHRO v příštích letech. Někdo musí řídit masivní rekvalifikaci: 29 procent zaměstnanců bude podle studie potřebovat přeškolení na jinou roli a 53 procent dovzdělání v té současné.

Co to znamená pro český byznys

Česká republika není Silicon Valley, ale trendy v řízení firem se šíří rychleji, než si myslíme. Když tři čtvrtiny globálních organizací říkají, že mají CAIO, je to signál i pro české podniky — minimálně pro ty, které operují v mezinárodním prostředí nebo dodávají globálním klientům.

Nejde nutně o to najímat nového člena představenstva. Jde o princip: někdo ve firmě musí mít jasnou odpovědnost za AI strategii, rozpočet, implementaci a měření výsledků. Ve firmě o 50 lidech to může být technologický ředitel s rozšířeným mandátem. Ve firmě o 500 lidech je to pravděpodobně dedikovaná pozice.

Studie IBM navíc ukazuje, že firmy, které redesignovaly pět klíčových oblastí — technologie, finance, HR, provoz a mezifunkční spolupráci — mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že splní své byznysové cíle. To je číslo, které by měl znát každý český podnikatel, který přemýšlí, jestli AI stojí za reorganizaci.

AI mění způsob, jakým se práce dělá. Spojuje lidi a software novými způsoby a mění, jak se lidé setkávají na pracovišti. Ředitelé, kteří dosahují reálných výsledků z AI transformace, nenasazují AI rychleji — redesignují celé organizace.

Zpráva IBM je dalším důkazem, že umělá inteligence přestala být technologickým tématem a stala se tématem manažerským. Kdo ve firmě nemá jasno v tom, kdo řídí AI, pravděpodobně AI neřídí nikdo. A v roce 2026 si to už nemůže dovolit nikdo.

Důležitý je i kontext: 85 procent dotázaných ředitelů říká, že všichni funkční lídři musí být technologickými experty ve svém oboru. AI odpovědnost se rozšiřuje za hranice specializovaných rolí. Nezáleží na tom, jestli řídíte marketing, výrobu nebo zákaznický servis — rozumět AI přestává být volitelné.

A konečně číslo, které by mělo znervóznit každého, kdo AI řeší jen povrchně: 83 procent respondentů považuje AI suverenitu — tedy kontrolu nad vlastními AI systémy, daty a rozhodovacími procesy — za klíčovou součást byznys strategie. V době, kdy většina firem používá cloudové AI služby třetích stran, je to zásadní otázka: kdo vlastně rozhoduje, když rozhoduje vaše AI?