Gartner varuje: náklady na AI kódování přesáhnou plat průměrného vývojáře do roku 2028

Gartner varuje: náklady na AI kódování přesáhnou plat průměrného vývojáře do roku 2028

Firmy se předhánějí v nasazování AI nástrojů pro programátory. Jenže analytici z Gartneru přišli s čísly, která zastavují dech: do dvou let budou náklady na AI tokeny vyšší než plat samotného vývojáře. A většina firem si toho zatím nevšimla.

Umělá inteligence měla programování zlevnit. Automatické generování kódu, chytré našeptávání, agenti, kteří sami píší a testují celé moduly — to všechno slibovalo revoluci v produktivitě softwarových týmů. A v mnoha ohledech ji skutečně přineslo. Jenže Gartner, jedna z nejrespektovanějších analytických firem na světě, právě zveřejnil prognózu, která tenhle narativ otáčí vzhůru nohama.

Podle jejich nejnovější analýzy z 24. června 2026 budou do roku 2028 náklady na AI kódovací nástroje u průměrného vývojáře vyšší než jeho samotný plat. Hlavním viníkem je explozivní růst spotřeby tokenů — jednotek dat, které jazykové modely zpracovávají při každém dotazu, každém vygenerovaném řádku kódu, každé analýze.

Tokeny jako nový plat: kolik firmy skutečně platí

Čísla, která Gartner uvádí, jsou alarmující. Podle jejich výzkumu některé technologické firmy už dnes platí za AI kódovací nástroje 200 až 500 dolarů měsíčně na jednoho vývojáře. To je samo o sobě nezanedbatelná částka — v přepočtu zhruba 4 500 až 11 200 korun měsíčně navíc ke mzdě. Ale to ještě není ten šokující údaj.

Některé organizace totiž už překročily hranici 2 000 dolarů měsíčně za vývojáře — tedy přes 45 000 korun jen za tokeny. A to je u mnoha českých firem srovnatelné s polovinou hrubé mzdy juniorního programátora. Gartner přitom upozorňuje, že tyto náklady budou dál strmě růst, protože AI kódovací agenti spotřebovávají stále více tokenů s každou novou generací modelů.

https://noviny.ai/api/admin/images/bd12a2c0-d87c-4f0f-9d4e-3c50a4a57b39/data

Klíčovým problémem je přechod od licenčního modelu na bázi sedadel (kde platíte fixní měsíční poplatek za uživatele) k modelu založenému na spotřebě. Dodavatelé AI kódovacích nástrojů — ať už jde o GitHub Copilot, Cursor, Claude Code nebo jiné — stále více přecházejí na účtování podle skutečně spotřebovaných tokenů. A právě tam se náklady vymykají kontrole.

Proč náklady rostou rychleji než úspory

Nitish Tyagi, hlavní analytik Gartneru, to pojmenoval přímo: „Tokenová disciplína nevznikne z rozhodnutí vývojářů samotných. Vývojáři přirozeně optimalizují na rychlost a pohodlí, ne na nákladovou efektivitu.“ Jinými slovy — programátor, který má k dispozici AI agenta schopného analyzovat celý repozitář, nebude přemýšlet o tom, kolik tokenů tím spálí. Chce výsledek, a chce ho rychle.

To je přesně ten mechanismus, který dělá AI kódování tak nebezpečným z hlediska rozpočtu. Čím jsou nástroje lepší a schopnější, tím více tokenů spotřebovávají. Nová generace AI agentů — jako Claude Code, Codex nebo Devin — nepracuje jen s jednotlivými řádky kódu. Analyzuje celé projekty, čte dokumentaci, spouští testy, iteruje nad chybami. Každá z těchto operací spotřebovává tisíce až miliony tokenů.

Bez dobře řízeného inženýrského operačního modelu mohou náklady předběhnout produktivní přínosy, které tyto nástroje mají přinášet. — Nitish Tyagi, Senior Principal Analyst, Gartner

Gartner navíc upozorňuje na zásadní problém s transparentností. Většina dodavatelů AI kódovacích nástrojů podle nich nemá dostatečně průhledné vyúčtování spotřeby tokenů. Firmy často netuší, kolik tokenů jejich vývojáři skutečně spotřebovali, a nedokážou tak přesně předpovědět náklady. To vede k rozpočtovým překvapením, která mohou v krajním případě ohrozit celé projekty.

https://noviny.ai/api/admin/images/ba9605f8-2c9f-47f0-a537-031e16f823a5/data

Co to znamená pro české firmy

Česká republika patří mezi země s relativně nižšími platy vývojářů ve srovnání se Spojenými státy nebo západní Evropou. Průměrný český programátor si vydělá zhruba 60 000 až 90 000 korun hrubého měsíčně. To paradoxně znamená, že bod zvratu — kdy AI tokeny stojí víc než samotný člověk — může pro české firmy nastat ještě dříve než v USA.

Pokud firma platí za AI nástroje 2 000 dolarů měsíčně na vývojáře (tedy zhruba 45 000 korun) a zaměstnává juniorního programátora za 55 000 korun hrubého, náklady na AI už představují přes 80 procent jeho mzdy. A to nepočítáme infrastrukturu, licencování dalších nástrojů ani režijní náklady.

Znamená to, že by firmy měly AI kódovací nástroje zavrhnout? Rozhodně ne. Gartner sám uznává, že tyto nástroje přinášejí reálné produktivní přínosy. Problém není v technologii, ale v tom, jak ji firmy řídí — nebo spíš neřídí.

Pět kroků k tokenové disciplíně

Gartner také předpovídá, že s rostoucím rozšířením AI nástrojů mezi méně zkušené uživatele — takzvané casual users — bude spotřeba tokenů dále akcelerovat. Nejde jen o profesionální vývojáře. Produktoví manažeři, designéři, analytici — všichni začínají používat AI k psaní skriptů, automatizaci a analýze dat. A každý z nich generuje tokeny.

Éra, kdy se AI kódování rovnalo nainstaluj Copilot a ušetříš, definitivně končí. Nastupuje realita, ve které je tokenová ekonomika stejně důležitá jako samotná technologie. Firmy, které to pochopí dříve, budou mít konkurenční výhodu. Ty, které to ignorují, se probudí s fakturou, kterou nečekaly.

A to je možná ta nejdůležitější zpráva dneška: umělá inteligence není zadarmo. Nikdy nebyla. A čím je schopnější, tím dražší se stává. Otázka není, jestli AI používat — ale jak ji používat tak, aby se to vyplatilo.