Fed se hádá kvůli umělé inteligenci. Nový šéf chce snížit sazby, chicagský prezident varuje před stagflací
Nový předseda amerického Fedu Kevin Warsh věří, že umělá inteligence přinese strukturální pokles inflace a otevře cestu k nižším úrokovým sazbám. Chicagský prezident Fedu Austan Goolsbee vidí pravý opak — přehřátou ekonomiku a hrozbu stagflace.
Když se dva nejvlivnější ekonomové americké centrální banky neshodnou na tom, jestli umělá inteligence sníží nebo zvýší inflaci, nejde o akademický spor. Jde o budoucnost úrokových sazeb, cenu hypoték, podnikatelských úvěrů a v konečném důsledku celé globální ekonomiky. A přesně to se právě děje uvnitř amerického Federálního rezervního systému.
Nový předseda Fedu Kevin Warsh, který 15. května 2026 vystřídal Jeroma Powella, tvrdí, že AI přinese masivní nárůst produktivity a strukturální pokles cen. Na opačné straně stojí chicagský prezident Fedu Austan Goolsbee, který varuje, že nadšení z AI může ekonomiku přehřát a vyvolat nejhorší možný scénář — stagflaci.
Warshova teze: AI jako deflační motor
Kevin Warsh je paradoxní postava. Po celou svou předchozí kariéru ve Fedu (2006–2011) patřil mezi jestřáby — tedy zastánce vyšších úrokových sazeb. I uprostřed finanční krize, když nezaměstnanost strmě rostla, trval na tom, že snižování sazeb je riskantní. Teď říká pravý opak.
Při svém dubnovém slyšení před senátním bankovním výborem Warsh vyložil svou vizi: ano, výstavba datových center a AI infrastruktury zvýší poptávku a přidá inflaci možná pár desetin procenta. Ale na straně nabídky — tedy v tom, kolik ekonomika dokáže vyrobit — bude dopad podstatně větší. Jinými slovy: AI zlevní výrobu, služby i práci natolik, že to přebije jakýkoliv inflační tlak z investic do infrastruktury.
Analytici PwC odhadují, že umělá inteligence přidá do globální ekonomiky až 15,7 bilionu dolarů do roku 2030. Pokud se tento potenciál naplní, Warsh bude mít pravdu — a Fed bude mít prostor sazby snižovat, což by zlevnilo úvěry pro firmy i domácnosti po celém světě.
Zvýšení kapitálových výdajů na datová centra zvýší poptávku, odhaduji o pár desetin procenta. Ale na straně nabídky — zvýšení potenciálního výkonu ekonomiky — to může být podstatně větší. — Kevin Warsh, slyšení před Senátem USA, duben 2026
Goolsbeeho varování: dotcom bublina 2.0
Austan Goolsbee, prezident chicagské pobočky Fedu, má odlišný pohled. V květnovém projevu na konferenci Hooverova institutu rozlišil mezi dvěma typy technologických revolucí. Když přijde neočekávaně — jako internet v polovině 90. let — firmy a spotřebitelé nestihnou předběhnout realitu a Fed může v klidu snižovat sazby.
Ale když všichni vědí, že revoluce přichází — a přesně to je případ AI — nastává problém. Firmy začnou utrácet předem. Spotřebitelé si říkají: brzy budeme bohatší, tak proč šetřit? Poptávka vyletí dřív, než se produktivita stihne zvýšit. Výsledek? Přehřátá ekonomika a rostoucí ceny.
Goolsbee přímo poukázal na historický precedent. V letech 1999 a 2000 musel tehdejší šéf Fedu Alan Greenspan otočit a sazby šestkrát zvýšit, protože nadšení z internetu přesně tímto způsobem přehřálo ekonomiku. A na konci stála prasknutí dot-com bubliny a recese.
Vyšší investice do datových center, tlačené rostoucími valuacemi na burze, zdražují pozemky, elektrikáře, čipy — pro všechny, nejen pro AI průmysl. To vše naznačuje, že růst produktivity tlačí ideální úrokovou sazbu výš, ne níž. — Austan Goolsbee, Hooverova konference, květen 2026
Co to znamená pro český byznys
Spor uvnitř Fedu není jen americká záležitost. Americké úrokové sazby ovlivňují globální toky kapitálu, kurz dolaru i rozhodování Evropské centrální banky. Pokud Warsh prosadí svůj pohled a sazby půjdou dolů, znamená to levnější financování i pro české firmy, které obchodují v dolarech nebo si půjčují na mezinárodních trzích.
Pokud naopak zvítězí Goolsbeeho scénář, svět čeká období vyšších sazeb, dražších úvěrů a možná i stagflace — kombinace stagnující ekonomiky a rostoucích cen, před kterou se centrální bankéři třesou, protože na ni neexistuje jednoduchý lék. Snížení sazeb roztočí inflaci, zvýšení sazeb udusí ekonomiku.
Pro české podnikatele je klíčové sledovat, který narativ uvnitř Fedu převáží. Aktuální data naznačují, že inflace v USA zůstává tvrdohlavě nad dvouprocentním cílem — spotřebitelské ceny rostou tempem kolem 4,2 procenta meziročně. Cleveland Fed očekává v květnu nejvyšší meziroční růst CPI od dubna 2023. To hraje spíše do karet Goolsbeemu.
Na druhou stranu, ministr financí Scott Bessent tvrdí, že nedávný cenový skok je dočasný — způsobený narušením dodavatelských řetězců a geopolitickými událostmi. Pokud má pravdu a AI skutečně začne tlačit produktivitu nahoru, Warshova sázka na dezinflaci se může vyplatit.
Praktický takeaway: na co se připravit
- Sledujte rozhodnutí FOMC — příští zasedání ukáže, jakým směrem se nový šéf Fedu vydá. Pokud Warsh prosadí snížení sazeb, půjčovat si bude levnější.
- Diverzifikujte měnové riziko — pokud Fed sníží sazby a ECB ne, dolar oslabí vůči euru. Pro exportéry do USA to znamená nižší tržby v korunách.
- Investujte do AI produktivity vlastní firmy — ať už sazby půjdou nahoru nebo dolů, firmy, které AI skutečně využijí ke zvýšení efektivity, budou v lepší pozici než ty, které čekají.
- Počítejte s nejistotou — ani špičkoví ekonomové Fedu se neshodnou. Plánujte scénáře pro obě varianty: levnější i dražší peníze.
Pravda je, že zatím nikdo neví, kdo má pravdu. Ale jedno je jisté: sázka na AI je tak obrovská, že její dopad na měnovou politiku — a tedy na cenu peněz pro každého z nás — bude jedním z nejdůležitějších ekonomických příběhů následujících let. A ten příběh se právě začíná psát.