Čínský soud zakázal propouštění kvůli AI. Firmy musí zaměstnance přeškolit, ne vyhodit
Hangzhouský soud rozhodl, že nasazení umělé inteligence není důvod k výpovědi. Zaměstnavatelé musí nabídnout rekvalifikaci nebo jinou pozici. Precedent, který může změnit pravidla hry i v Evropě.
Když technologická firma v Hangzhou nahradila práci svého zaměstnance velkým jazykovým modelem a následně mu nabídla nižší pozici se sraženým platem, zřejmě nečekala, že případ skončí u odvolacího soudu — a že prohraje. Hangzhouský středněstupňový soud na konci dubna potvrdil, že propuštění pracovníka kvůli nasazení umělé inteligence je nezákonné. A tím vyslal signál, který rezonuje daleko za hranice Číny.
Rozhodnutí padlo symbolicky den před Svátkem práce — 1. května — a okamžitě vyvolalo vlnu reakcí mezi právníky, technologickými firmami i odborovými organizacemi po celém světě. Jde totiž o jeden z prvních případů, kdy soud explicitně řekl: automatizace prostřednictvím AI není katastrofa, na kterou se zaměstnavatel může odvolat při propouštění.
Příběh zaměstnance Zhou: od 25 tisíc k výpovědi
Pracovník příjmením Zhou nastoupil do technologické společnosti v listopadu 2022 jako supervizor kontroly kvality. Jeho měsíční plat činil 25 000 jüanů (přibližně 84 000 Kč). Náplní jeho práce bylo porovnávání uživatelských dotazů s odpověďmi velkých jazykových modelů a filtrování obsahu, který porušoval zákony nebo ohrožoval soukromí.
Jenže firma se rozhodla celý tento proces automatizovat. Zhouovu práci převzal AI systém a společnost mu nabídla přeřazení na nižší pozici s platem 15 000 jüanů měsíčně — tedy o 40 % méně. Zhou odmítl. Firma ho vzápětí propustila.
Zhou se bránil u soudu prvního stupně v obvodu Jü-chang a vyhrál. Zaměstnavatel se odvolal k Hangzhouskému středněstupňovému soudu — ale ten původní rozsudek v plném rozsahu potvrdil. Klíčový argument? Nasazení AI je dobrovolné strategické rozhodnutí firmy, nikoli nepředvídatelná okolnost typu přírodní katastrofy nebo zásadní změny legislativy.
Právní logika: automatizace není zemětřesení
Čínský zákoník práce umožňuje zaměstnavatelům propustit pracovníky při takzvané „podstatné změně objektivních okolností“ — tedy v situacích, které firma nemohla předvídat ani ovlivnit. Typicky jde o přírodní katastrofy, regulatorní změny nebo vážné ekonomické krize.
Soud v případu Zhou jednoznačně konstatoval, že nasazení umělé inteligence do této kategorie nespadá. Implementace AI je vědomé manažerské rozhodnutí, které firma plánuje, financuje a řídí. Nemůže tedy sloužit jako právní základ pro jednostranné ukončení pracovního poměru.
Náklady technologické transformace nesmí nést výhradně zaměstnanci. Firma, která se rozhodne automatizovat, musí současně investovat do lidí, které automatizace zasáhne.
Soud zároveň stanovil, co musí zaměstnavatel udělat předtím, než sáhne k výpovědi: nabídnout rekvalifikaci, přeškolení na novou pozici, případně finanční kompenzaci za přechodné období. Teprve pokud žádná z těchto alternativ není objektivně možná, může firma přistoupit k rozvázání pracovního poměru — a i tehdy musí dodržet zákonnou proceduru včetně odstupného.
Není to ojedinělý případ: pekingský precedent z roku 2025
Hangzhouský rozsudek navazuje na dřívější rozhodnutí pekingských soudů z prosince 2025. Tehdy se jednalo o pracovníka příjmením Liu, který od roku 2009 ručně zpracovával mapová data. Když firma přešla na AI systém, Liua propustila. Arbitrážní komise i soud mu daly za pravdu — přechod na AI byl podle nich „záměrnou a předvídatelnou strategií, nikoli nepředvídatelnou okolností“.
Dva případy ze dvou různých čínských metropolí v rozmezí několika měsíců naznačují, že nejde o náhodu, ale o formující se judikaturu. Čínské soudy systematicky budují právní rámec, který říká: ano, automatizujte — ale ne na úkor zaměstnanců bez jakékoli ochrany.
Co to znamená pro české podnikatele
Čínský rozsudek sice nemá přímou právní závaznost v České republice ani v Evropské unii, ale jeho logika je naprosto kompatibilní s evropským pracovním právem — a v některých ohledech ho dokonce předběhla. Český zákoník práce rovněž neumožňuje propouštění z důvodu, že zaměstnavatel dobrovolně změnil technologii.
Pro české firmy z toho plyne několik praktických závěrů. Za prvé: AI neznamená automatické snížení počtu zaměstnanců. Nasazení AI je investice, která musí zahrnovat i náklady na rekvalifikaci. Za druhé: propuštění zaměstnance „protože to teď dělá AI“ bez nabídky alternativy může být i u nás posouzeno jako neplatná výpověď.
Za třetí — a to je možná nejdůležitější bod — čínský precedent ukazuje směr, kterým se bude ubírat celosvětová regulace. Evropská unie již pracuje na směrnicích o ochraně zaměstnanců v kontextu automatizace. Firmy, které začnou s odpovědným přístupem k AI transformaci už dnes, budou mít konkurenční výhodu, až regulace přijde.
Čínský soud řekl něco, co by měl slyšet každý podnikatel: umělá inteligence je nástroj, ne výmluva. Kdo ji nasadí chytře — včetně investice do svých lidí — vyhraje. Kdo ji použije jen jako záminku ke škrtům, může se dočkat nejen prohraného soudu, ale i ztráty klíčových talentů, kteří odejdou sami.