Čína zavádí cestovní zákazy pro své nejlepší AI mozky. Co to znamená pro globální závod v umělé inteligenci

Peking poprvé rozšířil cestovní omezení na soukromý sektor. Výzkumníci z DeepSeeku a Alibaby potřebují státní souhlas k vycestování do zahraničí. Elitní AI inženýři se v Číně stávají strategickým aktivem na úrovni jaderných vědců.

Když čínská vláda drží pasy jaderným vědcům a šéfům státních podniků, nikdo se příliš nepozastavuje. Jenže teď Peking poprvé natáhl ruku i do soukromého sektoru — a konkrétně do nejžhavějšího odvětví planety. Podle informací agentury Bloomberg musí od května 2026 špičkoví výzkumníci umělé inteligence z firem jako DeepSeek a Alibaba žádat o státní souhlas, než vycestují za hranice. Čína tím vysílá jasný signál: AI talenty jsou strategickým aktivem státu, ne soukromým majetkem firem.

Od jaderných vědců k programátorům

Cestovní omezení pro citlivé profese nejsou v Číně žádnou novinkou. Státní podniky běžně zadržují pasy svých vedoucích pracovníků, univerzitní výzkumníci v oborech národní bezpečnosti procházejí schvalovacím procesem a členové Komunistické strany na klíčových pozicích musí hlásit každou zahraniční cestu. Co je ale bezprecedentní, je rozšíření těchto pravidel na soukromé technologické firmy.

Podle zdrojů obeznámených se situací se omezení týkají směsice zakladatelů startupů, výzkumníků a manažerů, kteří pracují na pokročilých AI systémech a jsou považováni za strategicky důležité pro zemi. Úřady přitom nepostupují podle seniorty ani zaměstnavatele — rozhoduje strategická hodnota výzkumu konkrétního jednotlivce pro stát.

První náznaky přišly už v prosinci 2025, kdy se omezení dotkla některých vedoucích pracovníků DeepSeeku. V následujících měsících se seznam rozšiřoval a v květnu 2026 už zahrnuje širokou škálu profesionálů z celého soukromého AI sektoru. Pozoruhodné je načasování — opatření přichází krátce po kauze kolem akvizice čínského AI startupu Manus společností Meta za 2 miliardy dolarů, která v Pekingu vyvolala vlnu nevole kvůli úniku technologií a talentů.

Dvě zdi kolem jednoho odvětví

Situace je o to pikantější, že čínské AI talenty jsou teď sevřené ze dvou stran. Na jedné straně Spojené státy omezují export pokročilých čipů do Číny a tlačí na spojence, aby dělali totéž. Na druhé straně Peking znemožňuje svým nejlepším lidem volný pohyb. Vzniká tak jakási zeď z obou stran, která urychluje rozštěpení globálního AI ekosystému na dva paralelní světy.

Pro čínské AI firmy to představuje reálné riziko. Pokud špičkoví výzkumníci vnímají omezení jako překážku kariéry, mohou začít odcházet — a to v době, kdy Čína čelí předpokládanému nedostatku přibližně 4 milionů AI odborníků do roku 2030. Paradoxně tak opatření, které má chránit čínskou technologickou suverenitu, může podkopat schopnost firem přitáhnout a udržet ty nejlepší.

Elitní AI inženýři jsou nyní vnímáni jako strategická aktiva druhé největší ekonomiky světa. Úřady přidávají jednotlivce na seznam omezení na základě hodnocení jejich kritického významu pro zemi, nikoli pouze na základě jejich pozice nebo zaměstnavatele. — Bloomberg

Co to znamená pro evropské a české firmy

Na první pohled se může zdát, že čínské cestovní zákazy jsou problém vzdálený tisíce kilometrů. Ve skutečnosti mají přímý dopad na každého, kdo pracuje s AI technologiemi nebo na nich staví svůj byznys.

• Příliv talentů do Evropy. Čínští AI výzkumníci, kteří stojí na rozcestí mezi kariérou doma a svobodou pohybu, mohou volit odchod do zahraničí dříve, než na ně padne zákaz. Pro české a evropské firmy to může znamenat přístup k talentům, které by jinak zůstaly v čínském ekosystému.
• Bifurkace AI ekosystému. Pokud se globální AI průmysl skutečně rozštěpí na čínský a západní blok, firmy budou muset volit, na které straně stojí. Open-source modely z Číny (jako DeepSeek nebo Qwen) mohou být časem omezeny exportními pravidly z obou stran.
• Cena AI talentů poroste. Méně mobility znamená menší globální pool odborníků. Platy a náklady na AI týmy porostou — a to i v Praze nebo Brně.
• Geopolitické riziko dodavatelských řetězců. Firmy, které závisejí na čínských AI nástrojích, modelech nebo partnerech, by měly začít mapovat alternativy. Stejně jako se po roce 2022 přehodnocovala závislost na ruském plynu, může přijít přehodnocení závislosti na čínském AI.

Talent jako nová ropa

Kroky Pekingu jsou nejnovějším důkazem toho, že v éře umělé inteligence nejsou nejcennějším aktivem servery, čipy ani data — jsou to lidé, kteří umějí tyto technologie tvořit. Čína to pochopila a zachází s nimi odpovídajícím způsobem. Otázka zní, jestli si to včas uvědomí i Evropa.

Zatímco Spojené státy lákají talenty z celého světa příslibem vysokých platů a volnosti, a Čína je drží doma silou státního aparátu, Evropa zatím nemá ani jednu z těchto strategií. Česká republika přitom disponuje silnou technickou tradicí a relativně nízkými životními náklady — mohla by se stát atraktivní destinací pro AI profesionály hledající alternativu k Pekingu i Silicon Valley. Ale jen pokud začne aktivně investovat do výzkumné infrastruktury a zjednoduší imigrační procesy pro technické odborníky.

Jedno je jisté: doba, kdy se AI závod měřil pouze počtem GPU a velikostí modelů, definitivně skončila. Teď se měří i tím, kdo si udrží ty nejchytřejší hlavy — a za jakou cenu.