AI prolomila šifrovací algoritmus, který lidští experti zkoumali dva roky. A vymyslela vlastní matematickou metodu
Umělá inteligence od Anthropic dokázala něco, co se dosud nepodařilo žádnému stroji: samostatně odhalila matematické slabiny ve dvou šifrovacích algoritmech, které roky procházely důkladným přezkoumáním předních světových kryptografů. Jeden z nich měl chránit naše data před kvantovými počítači. Místo toho ho AI rozebrala za 60 hodin.
Umělá inteligence od Anthropic dokázala něco, co se dosud nepodařilo žádnému stroji: samostatně odhalila matematické slabiny ve dvou šifrovacích algoritmech, které roky procházely důkladným přezkoumáním předních světových kryptografů. Jeden z nich měl chránit naše data před kvantovými počítači. Místo toho ho AI rozebrala za 60 hodin — a stálo to přibližně 100 tisíc dolarů.
HAWK měl být štítem proti kvantovým počítačům. AI v něm našla trhlinu
Americký Národní institut pro standardy a technologie (NIST) od roku 2022 hledá nové šifrovací metody, které odolají útokům budoucích kvantových počítačů. Jde o klíčovou misi: současné šifry jako RSA nebo ECDSA, na kterých stojí celý internetový obchod, by kvantový počítač rozbil v řádu minut. HAWK byl jedním z kandidátů ve třetím kole výběru — prošel dvěma koly přísného odborného hodnocení a vypadal jako solidní volba.
Jenže Claude Mythos Preview, dosud nevydaný model od Anthropic, v něm objevil dosud neznámou strukturální slabinu. Konkrétně našel takzvaný netriviální automorfismus v mřížkové struktuře, na které HAWK staví svou bezpečnost. Zjednodušeně řečeno: AI identifikovala skrytou symetrii v matematickém základu celého algoritmu, která umožňuje útočníkovi výrazně zrychlit prolomení klíče.
Výsledek? Efektivní síla klíčů HAWK se snížila na polovinu. U menší varianty HAWK-256 klesla očekávaná náročnost prolomení z 2^64 na 2^38 operací — rozdíl, který mění teoreticky bezpečný systém v prakticky zranitelný. Aby HAWK zachoval původní úroveň zabezpečení, musel by zdvojnásobit velikost klíčů. To by ale eliminovalo většinu výhod, kvůli kterým byl vůbec navržen. Tým tvůrců algoritmu HAWK následně 29. července 2026 stáhl schéma z výběrového řízení NIST.
Moebiův most: AI vymyslela vlastní matematickou metodu na prolomení AES
Druhý objev se týká AES — šifrovacího standardu z roku 2001, který chrání prakticky veškerou internetovou komunikaci. Vaše e-maily, bankovní převody, firemní data — to všechno šifruje AES. Jde o nejdůkladněji prostudovaný šifrovací algoritmus na světě.
Kryptografové pravidelně zkoumají zjednodušené verze AES, aby testovali jeho odolnost. Claude Mythos dostal za úkol zaútočit na sedmikolovou variantu AES-128 (plná verze má deset kol). Zajímavé je, že AI zpočátku odmítla s tím, že zlepšení existujících útoků je nemožné. Výzkumník z Anthropic jí poslal tři povzbudivé zprávy během tří dnů. Claude poté vyprodukoval miliardu výstupních tokenů a vymyslel vlastní matematickou metodu, kterou pojmenoval Moebiův most (Moebius Bridge).
Tato metoda eliminovala celý krok předchozího nejlepšího útoku — místo testování 256 různých hodnot vytvořila zkratku, díky které tento krok nebyl potřeba vůbec. Výsledkem je útok, který je 200 až 800krát rychlejší než dosud nejlepší známá metoda. Claude si přitom vymyslel i další optimalizační techniky, které útok dále zrychlily.
Žádná panika — ale důvod k zamyšlení
Anthropic zdůrazňuje, že ani jeden z objevů nemá přímý dopad na současné produkční systémy. HAWK nebyl nikdy nasazen v praxi a útok na AES cílí na zjednodušenou verzi, nikoli na plný desetikolový standard. Pro provedení útoku na AES by navíc útočník potřeboval astronomické množství dat — přes 400 oktiliónů zpráv — což je zcela mimo praktickou realizovatelnost.
Skutečný význam těchto výsledků leží jinde. Až dosud AI nacházela chyby v implementaci šifrovacích algoritmů — tedy v tom, jak programátoři algoritmy použili v kódu. Nyní poprvé odhalila chyby v samotné matematice algoritmů. To je kvalitativní skok, který mění bezpečnostní krajinu.
Za pouhý rok se jazykové modely posunuly od neschopnosti analyzovat i ty nejzákladnější šifry k odhalování slabin v kryptografických návrzích, které unikaly objevení navzdory letům odborného lidského přezkoumání. — Anthropic
Anthropic následně spustil další analýzy a odhalil útoky na algoritmy LEA (praktický útok prolomí klíč za méně než hodinu na stolním počítači), Serpent-128, Salsa20, Poseidon a SHA-1. Firma také ve spolupráci s ETH Zurich, Telavivskou univerzitou a TU Berlín vydala otevřený benchmark CryptanalysisBench, aby si další výzkumníci mohli měřit kryptoanalytické schopnosti svých AI modelů.
Co to znamená pro české firmy
Pro podnikatele je klíčové pochopit dvě věci. Za prvé: šifrování, na kterém dnes stojí celý digitální obchod, není neprůstřelné navždy. AI dramaticky zrychluje odhalování slabin — a co dnes vypadá jako teoretický útok, může být zítra praktická hrozba. Za druhé: přechod na postkvantovou kryptografii, o které se mluví jako o vzdálené budoucnosti, se právě stal naléhavým.
Ellen Boehm ze společnosti Keyfactor, která se specializuje na správu kryptografie, to shrnula přímo: firmy potřebují přehled o tom, kde všude v jejich infrastruktuře kryptografie sedí, jaké obchodní systémy jsou na ni napojené a plán přechodu na postkvantové standardy. Kdo to nemá, riskuje, že bude reagovat pozdě.
- Zmapujte si, jaké šifrovací algoritmy používají vaše systémy — od e-mailových serverů po cloudové služby
- Zeptejte se dodavatelů softwaru na jejich plán migrace na postkvantovou kryptografii
- Nepovažujte kryptografickou infrastrukturu za statickou — začněte ji řídit jako živý systém vyžadující pravidelné aktualizace
- Sledujte výběrové řízení NIST na postkvantové standardy — rozhodnutí z roku 2027 ovlivní, na jaké technologie sázet
Anthropic položil na závěr otázku, kterou by si měl položit každý: co se stane, když AI příště najde slabinu ne v kandidátovi na standard, ale v šifře, která právě teď chrání vaše data? Odpověď na ni zatím nemá nikdo — ani tvůrci umělé inteligence, ani vlády. Ale tempo, jakým se AI v kryptoanalýze zlepšuje, naznačuje, že na odpovědi bude potřeba pracovat rychle.